Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Noční můra Ukrajinců v Česku? Povolávací rozkaz na frontu, říká šéf projektu o migraci

Svět

  6:00
PRAHA - Nevšední cíl, popularizaci evropské migrace pro laickou veřejnost, si dal za cíl rusista Jakub Múčka a skupina dalších studentů a akademiků z pěti fakult Univerzity Karlovy. „Lidé si třeba o Sýrii vytrhnou z kontextu, co je zajímá. Chceme, aby znali celé pozadí,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz hlavní koordinátor webové Encyklopedie migrace.

Přesun ukrajinských jednotek. foto: Reuters

Lidovky.cz: Je možné v několika slovech popsat, o co ve vašem projektu jde?
Do Evropy – a my to tvoříme pro českého či evropského čtenáře – přichází nějací lidé z různých zemí světa a my je natáčíme a zjišťujeme jejich příběhy. Následně se snažíme odborně zpracovat příběh jejich země, který si i oni s sebou nesou.

Lidovky.cz: Dá se tedy říct, že vás nejvíce zajímají konkrétní příběhy lidí utíkajících z rozvrácených států?
Prvotně je to skutečně ta osobní rovina. My pak objektivně studujeme, co nám ti lidé vypráví, studujeme jejich příběh. Umožňuje nám to popsat velmi široké jevy související s migrací.

Hlavní koordinátor projektu Encyklopedie migrace Jakub Múčka.

Lidovky.cz: Dá se na základě osobních příběhů několika jednotlivců poskládat celistvý obrázek o tom, co si myslí třeba celý národ nebo etnikum, ke kterému ti jednotlivci náležejí?
To je o rozlišování subjektivní versus objektivní. Je fakt, že člověk v osobním příběhu na něco zapomene, něco vytěsní, nepřizná. My ale jeho tvrzení fakticky ověřujeme a snažíme se do toho vložit objektivní stav věci. Někdo řekne, že odešel z Mosulu kvůli Islámskému státu, a my popíšeme celou skutečnost, všechno, co s tou organizací souvisí.

Na Ukrajině se rozhořely boje o obyčejnou ‚asfaltku‘. Tisíce civilistů musely do sklepů

Lidovky.cz: Kdo všechno na tom vlastně spolupracuje?
Základem jsou studenti sdružení kolem Studentského hnutí za solidaritu. Koordinátorů je nás 15, studenti či čerství absolventi. Spousta z nich, včetně mě, jsou lidé, kteří byli na Balkáně, získali silnou zkušenost a chtěli na to re agovat konstruktivně. Jsme zapsáni jako nezisková organizace a jako pozorovací člen vstupujeme do Konsorcia neziskových organizací.

Lidovky.cz: Rozumím tomu tedy dobře, že prvotní nápad vznikl tak, že jste jeli spolu s dalšími lidmi na Balkán, viděli jste, co se tam děje, v jaké situaci uprchlíci jsou. Věděli jste, jak to posunout dál?
Nechtěli jsme hlavně jen tak sedět. Nebavilo nás ale jít jen řvát na demonstraci, chtěli jsme něco tvořit. Podle mě je v Česku primárně problém v mizerném zájmu o zahraniční témata obecně. Přišlo nám, že tu je strašně plytká debata. My, Češi a Evropané vůbec, jsme ty Syřany vnímali, až když seděli na louce v Srbsku. Nikdo neřešil, co ti lidé prožili v letech předtím. I proto si lidé často začali domýšlet svoje vlastní generalizující představy. „Je to muslim, takže bude jednat takhle.“ To říkat nejde bez znalosti pozadí.

Lidovky.cz: Základní motivace tedy je vysvětlovat lidem kontext, který si nemusí uvědomovat?
Ano, ale nechceme jen předávat pouhá data, k tomu je například UNHCR. I když s jejich daty také pracujeme, hlavní je zasadit je do kontextu. Často se nezmiňuje nebo hodně zkratkovitě. Koluje spousta různých tezí, například o islámu, ale vždy se to vyškubne z kontextu.

Válka na Ukrajině (Ilustrační foto)
Lepší přístřešek - společnost IKEA navrhla přístřešek pro uprchlíky

Lidovky.cz: Je možné interpretovat vaše snahy i jako boj s aktuálně rozšířeným fenoménem „fake news“ a jejich uvádění na pravou míru?
My neděláme čistě analýzu „fejků“. Staráme se o ten výklad.

Lidovky.cz: To se přece nevylučuje...
Jde to ruku v ruce. Primární zájem je ale skutečně ty věci vykládat a analyzovat do hloubky, vidět to celistvě. Neptat se jenom, „je islám skutečně tak nebezpečný“, ale dát tisíc dat, proč ano a proč ne. Tohle dělá Člověk v tísni nebo Demagog, ale náš úkol je zasadit vše do kontextu a vysvětlit celé to vyprávění, nenechat kolovat veřejností jen „výcucy“. Přesně to se děje se Sýrií, každý si vytrhne, co ho zajímá, a pak vznikne falešný obraz. Stejně je to is Ukrajinou a Ruskem.

Lidovky.cz: Čelíte kritickým ohlasům?
Teď nám někdo vyčetl, že máme jen příběhy úspěšné integrace. Ale my samozřejmě chceme zastoupit i skupinu lidí, kteří to nezvládli.

Lidovky.cz: Budou ale takoví mít zájem se o svých zkušenostech bavit?
Uvidíme, v Česku jich moc není. Museli bychom vyjet třeba do Paříže. Máme v plánu psát i o integraci francouzské či německé. Každopádně chceme vyvážit počet pozitivních i negativních příběhů, aby to nebyla sugestivní manipulace.

Lidovky.cz: Jak hledáte ty lidi s osobními příběhy?
Většinou stačí oslovit celou komunitu nebo najít jednoho člověka, který vás posune dál, propojí s konkrétními respondenty. Spousta Syřanů v Česku chtěla hned pomáhat, například překládat texty.

Do Německa loni přišlo 280 000 uprchlíků, třikrát méně než v roce před tím

Lidovky.cz: Představoval jsem si, že jste vyjeli na Balkán a tam oslovovali náhodně lidi. Tak to nikdy nefungovalo?
Máme dost času, proto se k tomu snažíme přistupovat s rozmyslem. Když vím, že sem přichází hodně lidí z Donbasu kvůli válce, tak jdu rovnou za lidmi z Doněcku, o kterých jako rusista vím.

Lidovky.cz: V průběhu února se chystáte dávat na web právě příběhy uprchlíků z východní Evropy. Z Ukrajiny či Ruska je do našich končin lepší dosah než třeba ze Sýrie, nebáli se promluvit na kameru?
I někteří Syřané se bojí, protože v Česku je ambasáda, která kontroluje, co kdo říká. U Ukrajinců záleží na regionu původu a jestli tam mají nějaké příbuzné. Třeba Tatary z Krymu bychom před kameru nedostali. Nemáme ani žádného Čečence, který by mluvil veřejně. Když nedávno pár z nich ve Vídni promluvilo, okamžitě jim sebrali rodinu. Rodina je v tomto směru většinou největší překážka.

Lidovky.cz: Máte představu, kolik Ukrajinců do Česka přišlo od počátku tamní krize v roce 2014?
Pokud někdo přichází z politických důvodů a žádá o tzv. doplňkovou ochranu, jsou to většinou lidé z Donbasu. Syřané k nám v podstatě vůbec nepřicházejí, Afghánci také ne. Ani z Krymu tu moc lidí není. Pokud se odtamtud přesouvají, pak do centrální Ukrajiny. Odešlo jich asi 30 tisíc. Z Donbasu oproti tomu uteklo celkem asi 1,7 milionu lidí. Kvůli vízovým omezováním migrace z toho počtu ale do Česka chodí ročně jen řádově tisícovky lidí.

Lidovky.cz: Je mezi nimi někdo, kdo má hodně pohnutý osud?
I kdyby ho měli, na kameru se o tom nechtějí bavit. Drtivá většina těch z Donbasu ale minimálně ztratila domov a majetky. Spousta z nich má třeba kamaráda na frontě nebo se sami báli a bojí mobilizace. Jsou tu tací, kteří každé ráno vstávají s tím, že se dívají na web ambasády, jestli už musí narukovat. Nebo se strachem čekají na dopis s povolávacím rozkazem ve schránce. Kdyby se nedostavili, skončili by v kriminále.

Lidovky.cz: Za jakých podmínek žijí uprchlíci, kteří se přesunuli jen v rámci ukrajinského území?
Je tam strašně složitá sociální a ekonomická situace. Mají nárok na podporu asi 400 hřiven měsíčně, což je v přepočtu zhruba stejně v korunách. A přitom v porovnání s Českem není na Ukrajině významně levněji. Nikdo tam není v lehké situaci. Třeba důchodci a učitelé dostávají v průměru 2000 hřiven měsíčně. Všichni řeší, jak přežít.

Lidovky.cz: Řešíte nějak rozdíly mezi druhy migrace? Zajímá vás třeba ta ekonomická?
Zatím se zabýváme těmi nejzásadnějšími důvody, což jsou ty politické. Z Blízkého východu 90 procent lidí odchází kvůli nim. Důvody Ukrajinců už jsou pestřejší. Chceme vysvětlit, proč sem jdou za prací. Že to jsou mnohdy vysokoškolsky studovaní lidé, i když pracují na stavbě a v očích veřejnosti jsou vnímáni jako levná pracovní síla a takový plebs.

Lidovky.cz: Co severní Afrika? Odtud proudí obrovské množství lidí z Libye do Itálie av současné době je to zřejmě nejživější migrační trasa. Přijde mi, že na vašem webu zatím moc prostor nedostává.
Nemáme moc lidí, kteří se severní Afrikou zabývají. Víme, že v tom trochu zaostáváme. Chceme to ale změnit. Obecně řečeno chceme studovat ty nejkřiklavější jevy související s Evropou. Částečně se ale budeme zabývat i prezidentem Trumpem, protože je v mnohém předlohou pro evropské politiky.

Lidovky.cz: Jaká je cílová skupina vašeho projektu?
Primárně jsou to laici, třeba středoškolští studenti. Cílíme ale i na učitele. Chtěli bychom také, aby se o nás klidně opírali i novináři. Každý člověk někdy musí za krátkou dobu nastudovat problém, kterému nejdříve nerozumí do hloubky. My mu chceme pomoct, uvést ho do celistvého problému, on si pak sám nastuduje ta detailní fakta.

Lidovky.cz: Jaký je finální cíl Encyklopedie migrace? Nastane bod, kdy řeknete „už je toho dost“, není to kam posunout, nebo může fungovat donekonečna?
Uvidíme za pár let. Chceme být dlouhodobá platforma, která se neustále bude aktualizovat. Psát, kdo nově přicházel do Evropy a jaký rozdílný příběh s sebou nesl. Samozřejmě ta sekundární teoretická část, která vysvětluje různé pojmy, je kostra, která zůstane stejná. Lidská práva není potřeba vysvětlovat každý rok nově. To, co chceme studovat, nahlížíme z hlediska důležitosti pro migraci jako takovou. První příčiny jsou vždycky války a diktatury. Pomocí asociací hledáme hlubší kořeny těch jevů a pavučinově je vrstvíme. Můžeme jít v podstatě kamkoliv, ale nesmí to být slátanina. Snažíme se zůstat v rovině sociálních a humanitních věd.

Lidovky.cz: Existuje i nějaký úplně nesourodý obor, který je pro ten projekt překvapivě přínosný?
Zajímavé je, že my koordinátoři jsme z různých oborů. Já jsem rusista. Další jsou antropologové, jiní ekonomové, web nám pomáhá stavět architekt. Důležité ale je, že přímo spolupracujeme s akademiky z Karlovy univerzity, konkrétně z filozofické fakulty, fakult humanitních studií a sociálních věd, ale is právnickou či teologickou fakultou.

Lidovky.cz: Jak se dají rozdílné přístupy jednotlivých oborů propojovat?
To se právě teď všichni učíme, protože takové propojení se neděje často. Akademici se toho sami bojí. Zkuste dělat něco jako arabista s rusistou, teologem a politologem. Každý má různé úhly pohledu a metodologii. Navzájem se ale přitom všichni mohou obohatit.

Lidovky.cz: Nemůže se pak stát, že hesla nebudou dávat smysl vedle sebe?
Myslím, že ne. Mohou se sice lišit názorově, ale spíš jde o jiné perspektivy, které mohou dát dohromady celý „koláč“. Vezměte si otázku „k čemu se hlásí Islámský stát“. Je dobré mít pohled politologa, religionisty a k tomu přímo islamologa, nebo dokonce imáma. Každý řekne něco jiného, ale nebude to v rozporu, budou se doplňovat. A fakticky se lišit nemohou. Je trochu škoda, že nejsou schopni sami nabídnout přesah do jiného oboru. Když politologům chybí přesah do politické filozofie, vede to k vyprázdněné debatě. Každý štěká to svoje a neposlouchají se navzájem. Se spoustou pojmů, jako je islám nebo demokracie, se navíc pracuje velmi vágně. Žongluje se s nimi bez hlubší znalosti. To propojení proto nejvíc oceňují jednotlivé fakulty, kterým chybí interdisciplinární projekty.

Lidovky.cz: Jak se snažíte rozšiřovat základnu odborných autorů?
Nabízíme dalším fakultám a univerzitám, aby s námi spolupracovaly, podobně jako to je třeba u Wikipedie.

Lidovky.cz: Existuje potenciál, že se zapojí další ústavy z jiných českých měst nebo i ze zahraničí?
Byli bychom rádi. Pomalu se rozjíždí spolupráce s brněnskou „fildou“ a tamní fakultou sociálních studií. Ve hře jsou i České Budějovice. Až toho bude dost, zvažujeme cizojazyčné verze, kterými chceme projekt nabídnout i zahraničním univerzitám a veřejnosti, primárně anglickou. Budou si pak moct doplňovat témata, která budou více zajímat jejich čtenáře.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!