Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Umělec zvratů a kontrastů

Česko

Předběžnou retrospektivou se v Městské knihovně představuje Jiří David.

V nedávné anketě Reflexu byl Jiří David vyhodnocen jako nejvlivnější český umělec současnosti. Nebylo však zcela jasné, zda svým dílem, nebo intenzivním mediálním působením. Výstava v pražské Městské knihovně může přinést odpověď, proč si zrovna on toto prvenství vysloužil. Jde vlastně o autorovu první skutečně rozsáhlou retrospektivu, která přehledným způsobem interpretuje jeho způsob práce. Ukazuje se, že krátce po dovršení padesátky je co bilancovat.

Umělcův projev je velmi různorodý - je totiž do značné míry založen na kontrastech, které se vzájemně obohacují. Jde o reakci na současnou skutečnost v krajních polohách - tedy na intimní, nebo dokonce nejintimnější stránky našeho života a na druhé straně na společenské a politické dění. Jiří David volí v souvislosti s širokým obsahovým záběrem také rozmanitou škálu výrazových prostředků - od kresby a malby přes objekty a instalace k fotografiím a filmům.

Shrnutí podivností doby Tvorba Jiřího Davida je pro svou mnohostrannost a přesahy mezi jednotlivými oblastmi příznačná pro vývoj posledního čtvrtstoletí. Promítá se do ní intenzivní hledání vztahu mezi uměním a divákem, významu uměleckého díla pro veřejný prostor i naše intimní prostředí. Autor často vyvolával svým razantním vstupováním do médií a také spojováním svého projevu s politickým vývojem vlny emocí. Třeba v případě zářícího srdce na Pražském hradě nebo neonové Trnové korunyu na střeše Rudolfina.

Jiří David patří k představitelům uměleckého trendu, v němž hraje důležitou roli sociální podtext. Jeho dílo je angažované, reaguje na změny ve společnosti, dokonce se snaží její vývoj ovlivnit. Ve smyslu naznačených přesahů jsou působivé instalace, které vznikly z fragmentů starších prací, ale mají teď v nové sestavě aktuální charakter. Stávají se jakýmsi shrnutím podivnosti současné doby, ve které se někdy až nerozeznatelně prolíná krása s ošklivostí, naděje s beznadějí. V Davidově tvorbě se pojí křehkost a jemnost s drsností, romantika či nostalgie s věcností, dekorativnost s přísným tvarovým zjednodušením a oproštěním od všech nepodstatných detailů. Někdy je však jeho projev naopak na detailech založen, jejich vsazením do určitých souvislostí lze totiž někdy vyjádřit víc, než bychom si mohli myslet.

Výstava působí hlavně jako celek, přesto stojí za to připomenout například cyklus Skryté podoby, kde si autor pohrával s fotografickými portréty. Zajímavé jsou také filmy z devadesátých let, v nichž autor experimentuje s proměnami tvarů a barevných tónů. Synteticky působí nové obrazy, ve kterých jsou obsahové i estetické prvky v rovnováze. Samozřejmě zde nemohou být zastoupeny všechny složky umělcova díla, chybí například obrazy vycházející z počítačových programů, před časem vystavené v pražské galerii Futura. Ale i tak expozice dostatečně postihuje vztahy mezi jednotlivými oblastmi Davidovy tvorby.

***

HODNOCENÍ LN

****

Jiří David: Předběžná

retrospektiva

Městská knihovna, Galerie hl. m.

Prahy, kurátor Marek Pokorný

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...