V komunálních volbách v roce 2014 získalo Žít Brno podporované Piráty překvapivě sedm zastupitelských mandátů z celkových 55, jimiž brněnský magistrát disponuje. Hnutí následně vstoupilo do koalice a jeho hlavní tvář, Matěj Hollan, se stal dokonce náměstkem primátora pro kulturu a dopravu.
Náměstek primátora Brna Hollan skončí v čele resortu dopravy. Po výzvě nadřízeného |
O čtyři roky později je situace poněkud jiná. „Samotná značka Žít Brno již nefunguje tolik, jako fungovala před čtyřmi lety. Ulpělo na ní spousta špatného,“ hodnotí politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy Univerzity.
Zástupci Žít Brno v tuto chvíli ani netuší, zdali v podzimních komunálních postaví vlastní kandidátku. Někteří členové včetně Hollana se pokoušeli ucházet se o zastupitelský post na předních příčkách pirátské kandidátní listiny. Až na jedinou výjimku ovšem ve víkendových primárních volbách strany neuspěli. Matěj Hollan dokonce obdržel jediný hlas.
„Rozhodnutí Pirátů vnímám tak, že jsou nyní na koni a chtějí si to zkusit sami. Čemu nerozumím, že zahodili témata kultury, územního plánování, dopravy, což mi přijde jako škoda pro ně, že tato témata tam nebudou mít,“ řekl Hollan serveru Lidovky.cz s tím, že Žít Brno tato témata dělá dobře.
  |
Původně recesistické hnutí, které stavělo svou politickou existenci v minulosti na trvalé kritice a zesměšňování vedení brněnské radnice, zejména primátora Romana Onderky (ČSSD), ovšem během nynějšího volebního období doprovázela řada kontroverzí a kauz, které vedly i k vnitrostranickým sporům.
Kvůli údajné špatné komunikaci opustil loni hnutí starosta městské části Brno-střed Martin Landa. Letos kvůli neshodám s Matějem Hollanem vyhodilo uskupení ze svého klubu Karlu Hofmannovou, zastupitelku města a radní za Brno-sever. Hoffmanová měla několikrát Hollana obcházet a jednat za jeho zády.
Nejvíce ovšem jitřilo emoce chování Matěje Hollana. Plusové body sbíral spíše jen na počátku politického působení na radnici, kdy se stal jednou z hlavních tváří boje proti hazardu, hernám a výherním automatům. Někdejší občanský aktivista a hudebník se ale také do paměti veřejnosti nechvalně zapsal třeba tím, že v brněnské MHD cestoval načerno nebo videem, na němž se v jednom ukrajinském podniku nechal vysvlečený do pasu bičovat důtkami. Kritiku ale sklízel v poslední době také za to, jak vedl resort dopravy.
Konec protestního hnutí
Brněnští politologové míní, že voliči tyto skutečnosti reflektují a může se to projevit ve volbách. Mnohem zásadnější je ale podle nich fakt, že se hnutí momentálně nachází v jiné situaci než v roce 2014.
„Tenkrát měli konformní pozici, byli mimo politiku, dělali si legraci. V tuhle chvíli není nepřítel, proti kterému by bojovali. Není tu (Roman) Onderka s (Michalem) Haškem (tehdejší primátor a hejtman, oba ČSSD, pozn. red.),“ řekl serveru Lidovky.cz politolog Otto Eibl.
Zástupci hnutí ANO, Žít Brno, KDU-ČSL a Strany zelených v Brně při podpisu koaliční smlouvy.
V současnosti jsou prý zástupci Žít Brno součástí establishmentu a spousta lidí může mít pocit, že to s nimi nedopadlo, jak si představovali. „Oni dospěli a je otázka, jestli o dospělé Žít Brno někdo stojí,“ dodává Eibl se slovy, že Hollan například nezvládal komunikaci nebo mnohdy neunesl kritiku kvůli svým kauzám.
Podle Lubomíra Kopečka z Katedry politologie Masarykovy univerzity cítí sníženou podporu voličů i samotné hnutí Žít Brno. „Spojit se s někým do komunálních voleb dává logiku jen ve chvíli, kdy nevěřím tomu, že se dostanu přes pět procent,“ tvrdí.
„Tehdy jsme byli protestní hnutí, stavěli jsme to tak a volilo nás hodně lidí, protože tam nechtěli Onderku. Nyní protestní hnutí nejsme, naopak se někdo může vymezovat proti nám,“ uvědomuje si Matěj Hollan. „Museli bychom stavět primárně na lidech, kteří oceňují, jakým způsobem se Brno za čtyři roky vyvinulo,“ doplňuje.
Hollan: Život jsme vedli i před politikou
Hnutí podle něj nyní bude jednat o tom, jak do voleb vstoupí, možností je prý mnoho. Členové Žít Brno mohou chtít spolupracovat s někým jiným nebo jít do voleb sami, ale také kandidovat nemusejí. Hollan to nevylučuje, podle něj lidé z uskupení vedli život i před vstupem do politiky.
O poklesu popularity Žít Brno podle politologa Lubomíra Kopečka svědčí i výsledek z loňských krajských voleb, kdy se kandidátka TOP 09 podpořená starosty a právě hnutím Žít Brno jen těsně dostala nad hranici pěti procent zajišťující zastupitelské mandáty. „Což je v brněnských poměrech u TOP 09 hodně špatný výsledek. Jsou-li nějaké bašty TOP 09, jsou to totiž velká města.“
Podle Kopečka to přitom není pouze o osobě Matěje Hollana. Zmiňuje například také brněnského radního Svatopluka Bartíka, jenž počátkem loňského listopadu na svém facebookovém profilu napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu a zbývá mu několik měsíců života. Hrad Bartík posléze zažaloval, policie jej nyní podezírá z pomluvy.
„Za čtyři roky nedokázali vyřešit otázku své vlastní institucionalizace, tedy etablovat se v brněnské politice,“ říká Lubomír Kopeček.
