Sao Paulo, s dvanácti miliony obyvatel největší město jižní polokoule, je dynamickým místem pulzujícím energií, kde se spojují kulturní vlivy z celého světa. Teď se ale věci, zdá se, mění.
Nový starosta Joao Doria, svědomitý administrátor, loni přišel s představou, že pouliční malby, podle něj „chaotické,“ by měly zmizet pod umravňujícím nátěrem šedivé barvy. Autory graffiti označil za „kriminálníky, kteří si na barvy vydělávají pouličními krádežemi“.
  |
A pustil se s vervou do práce. Svůj program pojmenoval Cidade Linda, tedy Krásné město. Pestrobarevná graffiti začínala z míst, jako je třída 23. května, rychle mizet. Městské čety postupovaly rychle a systematicky. Usedlíci se nestačili divit.
„Pod Doriovým vedením rychle mizely artefakty, které činily město krásným,“ citoval názory mnoha rozladěných obyvatel místní list O Estado de S. Paulo.
Pod taktovkou radnice
Objevily se i souhlasné názory. Třeba Rosangela Lyrová, bývalá šéfka brazilské pobočky značky Dior, se vyjádřila, že program městu přináší čistotu a svěžest. „Šedá barva městu odjakživa dominovala,“ prohlásila.
Městská administrativa ale postupně připouštěla, že šedé zdi nevypadají přitažlivě. Městské čisticí čety dostaly na čas volno.
Tajemník pro kulturu André Sturm řekl, že radnice postupovala možná až příliš horlivě. Na některých místech by se tak graffiti měla vrátit na stěny zpět. Již ale nikoli spontánně, ale pod organizačním vedením radnice, která vyhlásila Festival graffiti, pro který rovněž obstarala výtvarníkům barvy.
Komu patří městské zdi?
Každé tři měsíce nabídne radnice výtvarným umělcům rozsáhlé veřejné prostory, které budou moci zkrášlit. Výtvarníci mají posílat návrhy, z nichž na radnici vyberou ty nejlepší, které se dočkají realizace. Kritici tvrdí, že se tak vytrácí duch protestu, s graffiti tradičně spjatý.
„Takže radnice nejprve využila veřejné fondy k tomu, aby graffiti odstranila, nyní utratí další peníze za to, aby je zčásti vrátila zpět. Tomu se nedá říci jinak než nekompetence,“ napsal deník Folha de S. Paulo.
Někteří obyvatelé Sao Paula, jinak úspěšného a bohatého města, vypočítávají problémy, které je sužují. Od častých povodní přes drogovou kriminalitu až po 103 tisíc míst, která chybějí v tamních školkách. Potíž je podle kritiků v tom, že radniční úředníci se nikdy nezajímali o to, co jejich voliče trápí.
Grafitti místo smíchovské šedi. Praha zaplatí ‚barvy‘ i dalším zastávkám |
Mnozí také zpochybňují, že by úředníci měli být oprávněni rozhodovat o podobě městského prostoru. „Kdo je oprávněn rozhodovat o tom, co je umění a co není,“ ptal se komentátor listu Folha de S. Paulo. Stát je podle něj možná vlastníkem šedivé zdi, o estetice veřejných prostor by ale měli rozhodovat raději občané než upjatí radniční úředníci.
Kritici současné městské administrativy se také obrátili na soud – a s úspěchem. Městský soudce rozhodl, že žádné graffiti napříště nebude možné odstranit bez souhlasu městského odboru památkové péče, který není nakloněn plánům na plošné odstraňování pouličních maleb.
Podle posledních plánů vedení města nabízí pětici velkých ploch na okraji Sao Paula, kde se mohou umělci svobodně realizovat. Smírné řešení oceňují i zainteresovaní umělci. Jeden ze známých autorů Eduardo Kobra soudí, že celá debata přinesla užitečný posun veřejných nálad ve prospěch autorů graffiti.
