Ty, ale ještě mnohé další fotografie ukrývá obrázková kronika příslušníka československých legií v Rusku, četaře Františka Maršíka zachycující sto let staré události z konce první světové války.
Generál Husák přežil obě světové války, Buchenwald i věznění komunisty |
Unikátní kroniku legionáře zapůjčili LN jeho pozůstalí příbuzní. „Jde o soubor fotografií, které se ne vždy dochovaly v jiných sbírkách,“ popisuje její obsah odborník na legie Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Podle jeho slov jde o vzácný historický pramen, který historikům – podobně jako desítky jiných podobných alb – pomůže ještě více přiblížit, jak vojáci vRusku žili, čemu museli čelit nebo jaké používali zbraně.
LN o kronice informují téměř na den přesně po sto letech od definitivního rozchodu československých legionářů s oficiálním bolševickým režimem, čímž de facto došlo k obnovení východní fronty v první světové válce.
Tehdy bylo běžné, že si českoslovenští vojáci ze svého tažení Sibiří a následného návratu do vlasti psali deníky. Posléze, když se technicky rozvinula fotografie, začali své cesty zachycovat i obrazově.
Čeljabinský hřbitov. Vzácný snímek z podzimu roku 1918 pořízený při slavnostním odhalení původního památníku padlých legionářů na hřbitově v Čeljabinsku. Na místě pohřebiště dnes stojí sídliště, samotný památník byl ve třicátých letech minulého století zničen. Před sedmi lety byl v Čeljabinsku odhalen nový památník.
„Vedle velení československých legií, které si velmi dobře uvědomovalo význam zachycení historických událostí a okamžiků legií, tomu tak věnovali pozornost i jednotlivci. A když už nemohli pořizovat vlastní snímky, dokumentovali své zážitky systematickým nakupováním pohlednic z lokalit, jimiž projížděli,“ přibližuje historik Jakl.
Rozhovor s historikem VHÚ Tomášem Jaklem o československých legionářích a kronice četaře Františka Maršíka čtěte v sobotním vydání Lidových novin. Na serveru Lidovky.cz jej přineseme v neděli.