31. prosince 2014 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Unikátní objev. Ve Slaném našli staletí ztracenou část Loutny české

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Dosud zapomenutý houslový part Loutny české | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dosud zapomenutý houslový part Loutny české | foto: Archiv

PRAHA Cyklus hymnických skladeb Loutna česká zní od letošních Vánoc jinak. Díky ojedinělému nálezu léta chybějícího houslového partu se podařilo nejznámější barokní sbírku českého původu nově zrekonstruovat, dosud totiž hudebníci museli hrát jednotlivé skladby sbírky Adama Václava Michny z Otradovic odděleně. Unikátní notový zápis přitom jen náhodou objevil ve Vlastivědném muzeu ve Slaném přední muzikolog a pedagog Petr Daněk.

Michnův cyklus čítající 13 duchovních písní z roku 1653 je dodnes velmi oblíbený a je opakovaně vydáván. Ovšem neúplně. Dosud hudebníci museli domýšlet nebo vynechávat neznámé houslové ritornely, instrumentální mezihry mezi jednotlivými písněmi. Díky nově objevenému partu je nyní jasné, jak mezihry znějí.

ČTĚTE TAKÉ:

„Nález sbírku povyšuje někam jinam, protože doposud se její písně hrály separovaně, některé žily svým životem. Najednou je cyklus jednolitý, má logiku, provázanost jednotlivých písní, je uzavřený. V českém kontextu je to naprosto zásadní objev. Písně samy o sobě jsou jednoduché, mezihry z nich udělaly krásnou muziku,“ vykreslil Daněk serveru Lidovky.cz význam svého objevu.

Povedl se mu přitom úplnou náhodou, když sháněl prameny k připravované knize o tisku v Čechách v předbělohorské době. „Při té příležitosti jsem objevil několik vzácných tisků z počátku 17. století a v jednom z nich byl založený tento dodnes neznámý, i když tušený part. Byla to vlastně náhoda,“ vzpomíná vědec.

Michnův houslový zápis přitom hned neodhalil, na první pohled mu bylo pouze jasné, že dokument pochází z období pozdního baroka, nebo raného klasicismu. Podobných partů leží po Česku mnoho, ovšem je do nich vepsána jen průměrná hudba.

Adam Václav Michna z Otradovic

  • Český raně barokní básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník. Je nejvýznamnějším českým skladatelem a básníkem 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury 
  • Je známo 230 jeho kompozic, soustředěných do pěti sbírek: tří českých a dvou latinských. Nejznámějšími jsou jeho tři duchovní cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika. 
  • Komponoval vokální a vokálně-instrumentální hudbu s vlastními básnickými texty. Napsal mnoho českých duchovních písní, z nichž některé, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes. K nim patří například Vánoční noc, známá spíše jako Chtíc, aby spal, která je v Česku i dnes jednou z nejčastěji hraných koled. 

    Zdroj: Wikipedia

„Když jsem ve Slaném ten den končil, otevřel jsem to a bylo to jasné. Četl jsem názvy Michnových písní jako Smutek bláznivých panen nebo Začněte panny zpívati. A protože instrumentální party Michnových meziher k Loutně české nejsou známy, bylo mi jasné, že jde o světový unikát. Byla to velká radost,“ vykresluje první okamžiky po vzácném nálezu.

Muzikologa odradil vynikající stav několik staletí starého dokumentu. „Nejdřív jsem myslel, že jde jen o nějakou kopii. Se starými tisky pracuji celý odborný život, a tak mě překvapil čistý tvar nálezu. Díky tomu, že to bylo založeno, to asi nebylo příliš užíváno. Vypadalo to, jak když se to vytáhne z tiskárny,“ popisuje.

O tom, jak vzácný dokument u nich leží v polici, netušili ani ve Slaném. „Muzejní sbírky včetně knihovních jsou velmi pestré a bohaté, ale existence tohoto houslového partu nám známá nebyla. Takovou věc může rozeznat jen odborník,“ přiznává ředitel muzea Jan Čečrdle.

Muzejní fondy bývalého františkánského kláštera a piaristické koleje ve Slaném by přitom mohly vydat ještě řadu pokladů. „Jsou postupně odborně zpracovávány ve spolupráci s externisty. Je to pečlivá a zdlouhavá práce při níž jsou detailně popisovány jednotlivé svazky, kterých jsou tisíce. Řada knih ještě takto zpracována nebyla, což je příčinou tohoto objevu, který vznikl opravdu šťastnou shodou okolností,“ myslí si Čečrdle.

Vzácný dokument zůstal ve slánském muzeu, kde ho vedou ve zvláštním režimu, nelze si ho běžně půjčit. Pro zájemce o jeho bližší poznání připravil Daněk studii pro sborník Národního muzea, kde vyjdou i faksimile pramenů ke sbírce. I když se mu nález podařil již letos v únoru, kvůli přípravě studie o něm před veřejností mlčel.

Odhalil ho až ve chvíli, kdy bylo jasné, že práce v brzké době vyjde. A také těsně před prvním koncertem se zakomponovaným houslovým partem. Minulé úterý ho odehrál barokní orchestr Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktora. „Ohlas byl veliký, lístky se vyprodaly. Plánují se další koncerty a dokonce nahrávka,“ pochvaluje si Daněk.

Doc. PhDr. Petr Daněk, Ph.D.

  • Absolvoval Filozofickou fakultu UK, obor dějiny hudby. 
  • Pracoval v Ústavu teorie a dějin hudby ČSAV (1983–1990), na festivalu Pražské jaro (1993–1996), na Hudební fakultě AMU (1993–1999) a na Filozofické fakultě (1991–1993, od 1997 dosud) jako odborný asistent. 
  • Doc. Daněk je i vedoucím mezinárodního projektu Musica Rudolfina, který spojuje odborníky z řady evropských zemí, je členem redakční rady časopisu Early Music a vedoucím souboru Octopus pragensis a Cappella Rudolphina, jež se zabývají interpretací renesanční a raně barokní hudby. 
  • Na FF UK přednáší dějiny hudby raného novověku a 20. století a vede seminář vrcholné renesance.

Zdroj: Univerzita Karlova

  • 2Diskuse


Ondřej Golis

Autor

Ondřej Golisondrej.golis@lidovky.czČlánky