Univerzální platidlo, echt gold

Slovní spojení „echt gold“ pronesla Helena Růžičková v jednom z dílů slavné trilogie Slunce, seno… v okamžiku, kdy se snažila prodavači počítačů zaplatit zlatými zuby své maminky. Ponecháme-li stranou komickou stránku situace, nelze si nevšimnout jednoho jevu – zlato platí nejenom ve filmových šlágrech za univerzální platidlo. Zmiňuji to záměrně v okamžiku, kdy se jeho cena na světových komoditních trzích dostala na 1280 dolarů za unci a investoři se ptají sami sebe, zda a) jde o přefouklou bublinu, b) pokračování nastoupeného trendu. Jsem zastáncem varianty b). Od roku 1971, kdy prezident Nixon vyjmul dolar ze zlatého standardu, nejsou bankovky kryté v podstatě ničím jiným než sliby politiků, že za ně „něco“ dostanete. Nelze se proto divit, že v dlouhém časovém horizontu všechny takto „postižené“ měny devalvují. První vlna růstu ceny zlata tak byla navázána spíše na vývoj politický než čistě ekonomický. Pak se však do všeho vložili bankéři a inovovali celé odvětví a jím poskytované produkty do té míry, že to daný segment ekonomiky málem zničilo. Spolkli však dočasně svou čest a přesvědčili vlády, že je třeba otevřít stavidla a přesunout soukromé ztráty na „erár“. I stalo se. Vlády však ve světle nastalé situace udělaly to jediné, co zatím dokážou, do systému vsypaly další peníze. To však jen akcelerovalo proces znehodnocování hlavních měn a katapultovalo zlato tam, kde je nyní. Vzhledem k apetitu centrálních bank udržovat extrémně nízké úrokové sazby po „delší období“ a dodávat tak do systému další likviditu lze s vysokou mírou pravděpodobnosti u zlata zanedlouho očekávat cenovku s číslem 1500 dolarů za unci…