Dělo se tak nejen v rámci schválené klinické studie, ale i mimo ni. Pacienti si měli na tuto „léčbu“ dle některých médií i sami přispívat. Dotčeným je tým Evy Sykové, profesorky UK a donedávna i ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Lidové noviny nyní získaly finální stanovisko etické komise Univerzity Karlovy, ve které zasedá sedm členů pod vedením předsedy a lékaře Martina Havrdy.
„Komise konstatuje, že informace o významu a účinnosti intratékální aplikace suspenze autologních mezenchymálních kmenových buněk byly ze strany členů týmu, podílejících se na této léčbě, podávány ne vždy přiměřeným způsobem, reflektujícím současnou úroveň poznání v této oblasti, takže mohly být pro některé pacienty zavádějící a vyvolávající nepřiměřená očekávání,“ píše se v závěrečném posudku Univerzity Karlovy.
A stanovisko dále uvádí, že přijímání finančních částek – někdy i značných (ve výši až 150 tisíc korun) – od pacientů v souvislosti s léčbou, jejíž účinnost nebyla zatím z vědeckého hlediska dostatečně ověřena, je „eticky nepřijatelné“. Komise došla k závěru, že se v propírané „kauze Syková“ užívalo postupů, jež jsou v rozporu s etickým kodexem školy.
K případu, který stál senátorku Evu Sykovou (za ČSSD) i post 1 .místopředsedkyně vládní vědecké rady, se už kriticky vyjádřila i etická komise Akademie věd či kolegium děkana 2. lékařské fakulty UK. Jak minulý týden LN uvedly, Učená společnost ČR bude dokonce 18. října hlasovat o vyloučení profesorky Sykové ze svých řad – kvůli témuž případu.
Syková, Bojar, Homola...
Nejde jen o Sykovou. Etický panel UK ve svém resumé výslovně konstatuje, že se „na úkonech podílelo více subjektů a osob. Komise se nehodlá vyjadřovat k jejich podílu a hodnotí případ jako celek.“ V reportáži České televize, jež kauzu otevřela, se hovoří přinejmenším o účasti lékaře Aleše Homoly a někdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara.
Po obou zmíněných chtělo vedení pražské nemocnice, na níž se řešila daná klinická studie, vysvětlení. „Pokud někdo v naší nemocnici požadoval po pacientech úhradu za účast ve studii, okamžitě s ním ukončíme spolupráci,“ řekl počátkem června motolský ředitel Miloslav Ludvík. Včera po svém návratu ze zahraničí nechtěl další vývoj komentovat, neboť neměl dostatek informací.
„Je to složitý příběh. Myslím, že stanovisko etické komise Univerzity Karlovy je vyvážené, kolegové se tomu velmi pečlivě věnovali,“ komentoval zjištění LN rektor Tomáš Zima. Nelíbí se mu, že pacienti mohli vkládat do teprve běžícího výzkumu veliké naděje, ovšem jeden jednotlivý případ by neměl zavrhnout další projekty, neboť využití kmenových buněk je důležitým směrem bádání.
„Neuvěřitelná masáž médií“
Syková výtky opakovaně odmítá. A bude se patrně i bránit. Před týdnem rozeslali její advokáti zprávu, že jednání profesorky Sykové „nenese známky jakéhokoliv porušení zákonů“ (což ale etické komise ani netvrdí). Advokátní kancelář Nespala prý připravuje právní kroky k ochraně osobnosti a dobrého jména známé vědkyně.
„Neporušila jsem žádný zákon ani jsem se neobohatila. Naopak jsme já a moje rodina darovaly vlastní prostředky,“ tvrdí Syková, jež prý jen sháněla peníze na léčbu smrtelně nemocných a byla pouze vědeckou iniciátorkou. Odpovědnost však míří za lékaři.
„Psychicky mne to zlomilo a není noci, kdy bych neměla špatné sny. Pokud existuje důvod, proč jsem po té neuvěřitelné masáži médií ještě neskoncovala se životem, je to moje rodina a pacienti... Prosí mě, ať s výzkumem nekončím,“ řekla Syková v aktuálním vydání časopisu Týden.
