Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Uprchlické tábory mimo EU? Teoreticky výborný nápad, ale nejde to, říká Bender

Svět

  6:00
PRAHA - Dohoda s Turky nyní nefunguje, říká v rozhovoru pro LN rakouský odborník na migraci Kristof Bender, jeden z tvůrců dohody o vracení běženců do Turecka

Inspiroval kancléřku Angelu Merkelovou. Rakušan Kristof Bender přijel do Prahy tento týden na seminář o evropské azylové politice. foto:  Dan Materna, MAFRA

LN: Vaše organizace je jedním z hlavních obhájců dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o vracení běženců z Řecka. Podle německého tisku ale nyní dohoda nefunguje, protože Řekové neposílají běžence zpátky. Doteď jich vrátili pouhých šest stovek...
Máte naprostou pravdu, dohoda není v tuto chvíli naplňována. Nefunguje ani jedna z klíčových součástí smlouvy to, že Řekové mají vracet běžence, kteří neprojdou azylovou procedurou v Řecku, a také rozmístění (na dobrovolné bázi) značného množství uprchlíků z táborů v Turecku po Evropě. Nizozemská vláda zmiňovala rozmístění 200 tisíc lidí, Sigmar Gabriel mluvil o 350 tisících, na konec se ale přímo z Turecka podařilo přemístit jen asi 1600 až 1700 lidí. Dohoda proto stojí na hliněných nohou a existuje značné riziko, že se rozpadne, a to velmi brzy.

V Mosulu zuří ‚matka všech bitev‘. Může vyvolat exodus statisíců uprchlíků

Nyní jsme v situaci, že zatímco z řeckých ostrovů posíláme zpět do Turecka asi stovku lidí měsíčně, opačným směrem přijíždí stovka lidí denně. Kapacita uprchlických táborů na ostrovech je přitom 7500 lidí, už teď jich tam ale máme více než 15 tisíc. Je jasné, že pokud to bude pokračovat tímto směrem, dostaneme se brzy do vážných problémů.

LN: A co byste tedy nyní radil?
Musíme se věnovat dvěma klíčovým věcem. Za prvé bychom měli vytvořit podmínky pro rozmístění silné úřednické mise, která bude vyřizovat žádosti o azyl. Ne pobřežní stráže, v tom problém nevidím. Na žádosti o azyl potřebujeme podstatně větší množství lidí: Evropská unie tam nyní má svých 41 expertů, tedy méně než před třemi měsíci, kdy jich bylo 47. Řeckých úředníků je na ostrovech podle údajů vlády 16, dohromady tedy méně než 60 lidí. Těch uprchlíků, kteří neprošli azylovou procedurou a byli vráceni, je přitom minimum – ti, co se vrátili zpět, jsou buď ti, kteří se vrátili dobrovolně nebo o azyl v Řecku ani nepožádali.

Potřebujeme tedy úřednickou strukturu, která zvládne 200 až 300 případů denně. Jeden úředník přitom posoudí jednu žádost denně. Kdybychom tedy měli 300 úředníků, s problémem na ostrovech bychom se vypořádali asi za 2,5 měsíce. Zároveň by tak tak poklesl zájem uprchlíků na ostrovy jezdit. Vztahy mezi evropskými a řeckými úředníky je také potřeba upravit, rozhodovat totiž mohou pouze Řekové, a těch jen jen 16.

LN: Zmiňoval jste dvě důležité věci...
Druhá věc je, že bychom měli brát vážně také řecké připomínky, a ne jim jen opakovat, že Turecko je bezpečnou zemí. Potřebujeme vytvořit ověřovací mechanismus, který by určil, co všechno musí Turecko udělat pro lidi, kteří byli posláni zpátky z Řecka, aby se s nimi zacházelo podle mezinárodních norem. Právě tímto bychom pak měli podmínit liberalizaci víz s Tureckem.

LN: Mluvíte o ověřovacím mechanismu. Tím myslíte vysílání nějakých kontrol do tureckých uprchlických táborů?
Ano, měla by to být mise odborníků, které by zahrnovaly i zástupce lidskoprávních organizací. Musíme si ujasnit, co by se v nich mělo zlepšit a také si ujasnit, co se tam děje teď.

LN: Turci opakovaně vyhrožovali – naposledy tento týden ministr zahraničí – že pokud nedojde k liberalizaci víz, dohoda s EU padne. Jak vidíte její další perspektivu v této souvislosti?
Myslím, že i Turecko má jasný zájem na tom, aby ta dohoda dál pokračovala. Ta obrovská uprchlická vlna, při níž přecházelo loni přes turecké území obrovské množství lidí, nebyla jednoduchá ani pro ně. Turecko se v poslední době dostalo ve svém regionu do izolace – kolem něj máte Rusko, Irák, Írán, Sýrii... tedy prakticky žádný bezproblémový stát. Vztahy s Evropou také nemá právě skvělé, ale pořád jsou z toho nejlepší. Proto se domnívám, že není ani v jejich zájmu se úplně rozkmotřit s Evropskou unií.

Orbán plánuje změnou ústavy zakázat kvóty EU na přijetí uprchlíků

Pro Turecko je pořád lepší asistovat těm, kteří jsou v Evropě liberální a otevření vůči migrantům, než těm protiuprchlickým a protimuslimským. Konec spolupráce by jen posílil krajní pravici, Orbána v Maďarsku, Hofera v Rakousku a další. Liberalizace víz je nicméně částí dohody a Turecko vždy říkalo, že na dohodu přistoupí pouze s podmínkou zrušení vízové povinnosti pro jeho občany. A já si myslím, že je to logické – nikdy tu nebyla země, s níž bychom dlouhé roky vyjednávali, aniž by její obyvatelé nemohli cestovat bez víz do Schengenského prostoru. Jejich požadavek je tedy legitimní, stejně jako jsou legitimní naše podmínky vůči nim.

Neměli bychom se ale řídit požadavky na to, aby změnili své protiteroristické zákony. I když změní dva články, obrovský problém s lidskými právy v Turecku zůstane.

LN: Jestliže je ale liberalizace víz nutnou podmínkou pro zachování dohody, má tedy dohoda vůbec šanci? Když se podíváte na mainstreamové politiky ve Francii nebo Německu, jsou většinou proti liberalizaci...
Evropa si samozřejmě bude muset vybrat, co je v jejím zájmu. Není to srovnatelné s tím, když se třeba rozhodujeme o bezvízovém styku pro Černou Horu nebo Makedonii. Tady je v sázce mnohem víc – to není otázka bezvízového styku pro Turky, to je otázka budoucnosti Evropy a otázka, jestli najdeme cestu, jak se vypořádat s uprchlickou krizí, nebo ne.

LN: V Iráku nyní zuří bitva o Mosul, která může vyvolat další mohutnou uprchlickou vlnu. Pokud by ti lidé přišli do Řecka, to je vrátilo zpět, měli bychom si stejný počet lidí z Turecka dobrovolně rozdělit. Jak to ale může fungovat, když některé státy uprchlíky zcela odmítají?
Dohoda mezi EU a Tureckem snížila počty migrantů tak dramaticky, že už jsme trochu pozapomněli, kolik lidí tenkrát přicházelo. Nemyslím, že bychom se znovu dostali do situace, která panovala vloni na podzim nebo v zimě. To bylo výjimečné.

Nyní ale i tak přicházejí do Řecka asi tři tisíce lidí měsíčně a časem nebude mít vláda jinou možnost, než je začít přesouvat z ostrovů do vnitrozemí. V tu chvíli lidé uvidí, že se zase proud dává do pohybu a převaděči začnou vozit více běženců. Porostou také tlaky na to, aby se postavily na severu Řecka ještě pevnější a vyšší ploty a aby se problém nechal na členském státu, kde je už teď humanitární situace špatná. V řeckém vnitrozemí se pak ještě zhorší. I kdyby už ode dneška nepřišel ani jediný uprchlík, bude nám s těmi 16 úředníky trvat vyřídit žádosti o azyl pět let.

Fakt, že se nyní pokouší dostat přes řeckou severní hranici jen minimum uprchlíků, je důkazem řecké spolupráce. Pokud ale aténská vláda uvidí, že Evropská unie nechává krizi jen na ní, jednou spolupracovat přestane... pak by byla zaplavená Makedonie a lidé by byli opět na cestě...třeba až do střední Evropy.

LN: Balkánská trasa je nyní uzavřená, problém s uprchlíky ale roste i v Itálii. Jak vidíte šanci, že by Unie uzavřela podobné smlouvy jako s Turky i s africkými státy?
Zvláště s Libyí by to bylo obtížné, když tamní vláda nekontroluje celé území... S Libyí nelze žádnou dohodu uzavírat a ani tam nelze posílat lidi. Pošlete je do země, kde zuří občanská válka? Co ale můžeme udělat, je vzít si základ dohody s Tureckem a uplatnit ji v jižní Itálii. Proč bychom neměli poslat podpůrnou misi EU i do Itálie? Když už ale máme uprchlíky na moři mezi Libyí a Itálií, jsme povinni je zachraňovat. A to také Italové teď dělají a žádné pobřežní stráže ani hlídky Severoatlantické aliance to nezmění.

Co se může změnit, je způsob, jak budeme nakládat s těmi lidmi, kteří přicházejí. Ta čísla příchozích jsou konstantní na Středomořské trase, letos to bude asi 150 tisíc lidí. Stejné číslo jako loni. Musíme mezi nimi rozlišit. Někteří přicházejí z Eritreje, což je pro nás nepředstavitelný stát, kde můžete sloužit v armádě na doživotí, zbaveni jakéhokoliv soukromí. To je nepopsatelné. Ti lidé si azyl zaslouží a nezáleží ani na okolnostech, za jakých se jednotlivci vydali na cestu.

Potom tam máte ale lidi, kteří doma nejsou perzekuováni, třeba z Nigérie - ti tvoří druhý největší počet příchozích. V části země ano, ale v dalších částech jim nebezpečí nehrozí.

LN: Co říkáte nápadu Viktora Orbána vytvořit velké uprchlické tábory v Egyptě a Libyii?
Věřím, že se to nestane. Kdo by ty tábory řídil, byl odpovědný za jejich bezpečnost? Myslím, že je to velmi populistické a slouží to jistým politickým cílům. Stejný problém je s nápady zřídit azylová centra mimo území Evropské unie. Teoreticky je to výborný nápad, zní to skvěle. Buďme ale upřímní: když nedokážeme zpracovat pár tisíc žádostí o azyl v Řecku, jak bychom takové centrum vytvořili v Libyi?

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...