Úřad na ochranu dat: Ať Mynář klidně svůj plat zveřejní, nic mu nehrozí

„Za to, že někdo zveřejní osobní údaje o sobě samém, postih od nás nehrozí,“ uvedl jednoznačně mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů David Pavlát.

Vše vyvolala otázka v pondělním rozhovoru LN, proč Mynář nezveřejní alespoň svůj plat, když odmítá odhalit příjmy zaměstnanců kanceláře jako celku. „Nechal jsem si udělat od našich právníků posudek, který mě neujišťuje v tom, že by po mém zveřejnění platu nehrozily prezidentské kanceláři pokuty,“ tvrdil kancléř v interview, které se točilo kolem jeho majetkových poměrů (mimo jiné mluvil i o podezřelém nákupu vily v pražských Strašnicích).

Tajit, tajit, tajit

Mynář nejnovějším výrokem posunul laťku netransparentnosti ještě výš. Dosud argumentoval tím, že údaje o svých kolezích zveřejnit nemůže, neboť prezidentské kanceláři hrozí pokuta od Úřadu na ochranu osobních údajů. Ten uložil peněžitou sankci pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové za to, že zveřejnila údaje o platech všech svých podřízených bez rozdílu, tedy i pomocného personálu.

Jak dokládá aktuální reakce úřadu na ochranu informací, v případě vlastního platu je podobná obava naprosto zbytečná. Ale nejen to. Nesedí ani Mynářovo tvrzení o interní expertize, která mu to zakazuje. Nejde totiž přímo o posudek.

„Posudek, který má pan kancléř na mysli, představuje dnes již soustavu správních rozhodnutí, kterými Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem odmítla žádosti o sdělení výše platů vedoucích zaměstnanců,“ reagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na žádost serveru Lidovky.cz, aby onen posudek zveřejnil.

Jenže ani ve správních rozhodnutích se nepíše nic o tom, že Mynář nemůže zveřejnit vlastní plat. Naopak. „Informace o výši platu je osobním údajem a kancelář jej může poskytnout pouze se souhlasem dotčené osoby. Takový souhlas však nebyl dotčenou osobou udělen,“ stojí v listopadovém odmítnutí (projděte si reakci Hradu v galerii dokumentů).

Hrad odmítá zveřejnit platy.

Jinými slovy: pokud by Mynář skutečně chtěl, svůj plat může zveřejnit i podle „posudku“ vlastních, hradních právníků. „Je to rebelie. Lžou, jako když tiskne,“ okomentoval přístup prezidentské kanceláře k žádostem o zveřejňování informací Oldřich Kužílek, spoluautor informačního zákona. „Je to, jako kdyby si vymysleli jakékoliv jiné tvrzení a dali ho s razítkem na papír. Mohou pak klidně napsat: u Křivoklátu v lese nerostly čirůvky, proto vám tu informaci nemůžeme poskytnout,“ dodal Kužílek, jinak poradce pro otevřenost veřejné správy z neziskové organizace Otevřená společnost.

Ředitel a kancléř

Všechny žádosti o informace přitom v poslední štaci končí na Mynářově stole. Jeho poslední rozhodnutí o nezveřejnění má necelé dvě stránky. Tvrdí v něm, že veřejný zájem na odtajnění je vyšší u ředitele základní školy než u jeho spolupracovníků. „Zveřejnění platu má jiný dopad provázený rizikem zneužití v případě ředitele základní školy Lhota u Vsetína a jiný v případě zaměstnanců kanceláře prezidenta republiky,“ napsal do stanoviska například.

Hrad odmítá zveřejnit platy.

Judikáty ale hovoří opačně: na informace o platech vrcholných státních úředníků mají daňoví poplatníci právo. Ostatně, Hrad už jeden soudní spor o data o platech prohrál. Mynářův předchůdce musel v roce 2012 vydat informace o tom, kolik na Hradě vydělával Klausův vicekancléř Petr Hájek a prezidentský tajemník Ladislav Jakl. A mimochodem, dodnes Hrad dluží odpověď na to, kolik kancelář zaplatila za tento prohraný soudní proces.