Sporů o hluk z dopravy bude přibývat. Jedno zásadní rozhodnutí je teď před soudci Nejvyššího soudu. Na verdikt čekají i jejich kolegové.
BRNO Instituce, které by měly bojovat s hlukem z dopravy, svou práci často nezvládají, nemají dost zkušeností. Zjistili to podřízení ombudsmana Otakara Motejla. Stížnostem na hluk podle nich úřady často neumějí ani předcházet.
U ombudsmana řešili sérii případů, kdy úřady pochybily, a dospěli k mimořádnému kroku: sepsali pro úředníky soupis zkušeností a rad. „Hluk, byť nehmatatelný, má přímé zdravotní důsledky pro statisíce lidí,“ zdůvodnila řešení Motejlova zástupkyně Jitka Seitlová.
„V konkrétních případech, které jsme řešili, existují instituce, které se měly věcí zabývat dříve,“ zdůrazňuje také pracovnice Motejlovy kanceláře Eva Vávrová. Patří mezi ně například stavební úřady, které mohou zkoumat vlastní příčiny hluku – například to, zda majitelé využívají konkrétní stavby tak, jak je měli povolené.
Za příklad označila noční provoz pražského ruzyňského letiště, kterým se po stížnostech lidí z okolí také zabývají. „Podmínky v územním rozhodnutí z roku 1998 jsou formulovány dosti vágně, letiště mělo noční provoz ,omezit‘. Není však řečeno v čem,“ podotkla. Proto měl příslušný úřad prověřit jeho plnění, a pokud je územní rozhodnutí zastaralé, musí provozovatel letiště požádat o jeho změnu. „O vyjádření jsme požádali ředitele letiště, ale upozornili jsme i úřady, které za rozhodnutí odpovídají,“ dodala zástupkyně ombudsmana. Za modelový příklad házení flinty do žita předem označila stavbu silničního okruhu kolem Prahy mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Tam mělo rovnou vzniknout ochranné pásmo, kde hluk smí překračovat limity. „Hygienická stanice jim ho odkývla, přestože se v něm již nacházejí stavby. Až na zásah ministerstva zdravotnictví museli silničáři místo vymezení místa, kde bude hlučno, učinit konkrétní opatření,“ popsala Seitlová.
Odvahu řešit věc nejodvážněji, žalobami, mají jen někteří protestující. Soudy už ale řeší námitky směřované proti Ředitelství silnic a dálnic. Ekologický právní servis zastupuje nespokojené v téměř desítce žalob, další lidé je podali sami.
„Rozhodnuty jsou zatím dvě. První je z Olomouce, kde jsme spor z výpadovky na Přerov vyhráli v prvním kole, ale silničáři se odvolali. Druhá se týká hluku z magistrály na ulici 5. května v Praze, kde jsme vyhráli i u odvolacího soudu. Tam čekáme na výsledek dovolání u Nejvyššího soudu,“ řekl LN právník EPS Pavel Doucha.
Na stejný verdikt čekají i soudci rozhodující o dalších žalobách. Nejvyšší soud by měl říci, zda skutečně právě silničáři mají na své náklady v podobných případech instalovat protihluková okna a dělat další opatření. A kde na to vzít, protože náklady na „odhlučnění“ odhadl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík na desítky miliard korun. A jako alternativu naznačil silnice zavírat.
Silničáři potíž s hlučností přiznávají. Připomínají však, že neexistuje míra spoluúčasti obyvatel a vše platí stoprocentně stát. U staré hlukové zátěže jsou podle ředitele Brunclíka „najednou povinni během pár let vyřešit všechny úseky z dob například Marie Terezie“.
***
U Běchovic mělo rovnou vzniknout ochranné pásmo, kde hluk smí překračovat limity
Oblasti, kde jsou lidé nejvíce ohroženi
hlukem přes 70 decibelů
Počet obyvatel žijících v hluku dosahujícím přes 70 dB
Lidé, kteří žijí v hlučných místech, mají celkově víc nemocí. Může jít o poruchy krevního tlaku, některá onemocnění zažívacího traktu, zánětlivá onemocnění a obecně nižší odolnost vůči infekci. U cévních onemocnění se vliv hluku takto projevuje po 5-10 letech, u nervových onemocnění po 8-10 letech.
Hlučné prostředí také zhoršuje osvojování řeči a čtení u dětí.
Dlouhodobý pobyt v hluku může zhoršit příznaky duševních chorob nebo urychlit jejich rozvoj.
Hlučné prostředí má vliv na kvalitu spánku. Lidé v hlučných oblastech mají častěji problémy s usínáním, dříve se budí, případně se u nich zkracuje hluboká fáze spánku.
Lidé v hlučných oblastech užívají víc léků na uklidnění a na spaní.
Motejlův návod
Jak se vypořádat s hlukem
Návod pro úřady, vodítko pro občany, výstraha pro zodpovědné. Takový podtitulek by podle pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv mohla mít speciální kniha Hluková zátěž, v níž shromáždili všechny dostupné informace o metodách boje s hlukem.
Zatím vydali tisíc kusů a budou je zdarma distribuovat na stavební úřady a hygienické stanice jako návod, jak je možné postupovat. V kanceláři si ji mohou vyžádat i další zájemci o problematiku – například občanská sdružení, radnice a další úřady. Kniha se zabývá hlukem v dopravě, ale třeba i těžko řešitelným rámusem v bytech.
