Litoměřický soud chyboval, když při nařízení odběrů dostatečně neřešil, zda jsou výsledky testů vůbec použitelné a zda popření otcovství nebrání propadlá lhůta, vyplývá z nálezu soudce zpravodaje Pavla Rychetského.
„V dalším řízení bude povinností okresního soudu opětovně vyhodnotit, zda v případě uložení povinnosti stěžovatelkám podrobit se odběru genetického materiálu lze rozumně předpokládat, že na jejich základě zjištěná informace bude mít význam pro výsledek řízení o popření otcovství,“ uvedl Rychetský. Teprve poté lze nařídit odběr, který představuje vážný zásah do osobnostních práv.
ÚS se složitým sporem už jednou zabýval, tehdy stížnost zamítl, byť justici vytknul chyby. V roce 2012 pak ÚS odložil vykonatelnost usnesení litoměřického soudu a znovu začal detailně zkoumat spis. Rychetský nakonec označil usnesení za nejednoznačné a nepřezkoumatelné.
V minulosti měli muži na popření otcovství jen půl roku. Před čtyřmi lety Ústavní soud lhůtu označil za příliš krátkou a zrušil ji. Zákonodárci později schválili novou lhůtu, která vyprší po třech letech od narození dítěte. Nový občanský zákoník dobu ještě prodloužil na šest let. Zároveň je ale lhůta ohraničená šesti měsíci od okamžiku, kdy muž začal o svém otcovství důvodně pochybovat.
Obě popěrné lhůty jsou nyní objektivně propadlé. Litoměřický soud musí zvážit, zda jsou podle nového občanského zákoníku dány důvody, aby zmeškání těchto lhůt prominul, uvedl Rychetský.
Dívka, která figuruje v projednávaném sporu, se narodila v roce 1992. Muž podal žalobu na popření otcovství v roce 2009. S její matkou se už dlouho předtím rozvedl a neudržuje s ní kontakty. Na dceru platil výživné. Dnešního vyhlášení se zúčastnil jen matrikový otec. Zdůraznil, že nejistota trvá už 22 let. Obává se toho, že se spor dále povleče.
