Klaus, který hovořil s polskými novináři o současném dění na východě Evropy, česko-polských vztazích či Evropské unii, se vymezil vůči tvrdému postoji Západu k Moskvě, kterou EU či USA trestá hospodářskými sankcemi za anexi Krymu a podporu separatistů na východě Ukrajiny.
„Nerozumím stupni zaslepení některých lidí v otázce příčin vzniku ukrajinské krize. A nerozumím Americe, části západní Evropy ani Polsku, že si přejí - vedle Ukrajiny, což se jim už povedlo - rozbití Ruska a jeho krok o dekádu zpět. To je veliký a neodpustitelný risk,“ prohlásil Klaus bez dalšího vysvětlení.
Ruská ekonomika se v současnosti potýká se složitou situací kvůli poklesu cen ropy a dopadům západních sankcí. Zatímco Polsko intenzivně podporuje novou ukrajinskou vládu a označuje Moskvu za agresora, představitelé ČR, Slovenska nebo Maďarska hovoří daleko smířlivějším tónem a někteří z nich odmítají protiruské sankce.
Klaus jakožto dlouholetý kritik užší evropské integrace, k níž se Polsko pod vládou liberálů hlásí už sedm let, pochválil „velký úspěch“, jehož dosáhla polská ekonomika v posledních letech. Vztahy obou zemí by ale podle Klause mohly být lepší, kdyby Poláci a Češi neměli vůči sobě řadu předsudků. „Čech rád jezdí k teplým mořím, a to Balt není. Češi rádi vyrážejí na lyže do Alp, a tedy na jih, ne na sever. Poláci častěji vyjíždějí za prací do západní Evropy, nás to tam tak netáhne. Polsko chce být regionální mocností, což se Čechům moc nelíbí,“ jmenoval český exprezident několik důvodů, proč jsou si podle něj obě země vzdálenější, než by mohly být.
Rozhovor se dotkl i klimatického balíčku schváleného v říjnu Evropskou radou. V jeho rámci se země osmadvacítky zavázaly ke snižování energetické náročnosti svých ekonomik a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie. Klaus označil balíček za „nesmysl, políček do tváře všem, kteří seriózně debatují o takzvaném globálním oteplování a prezentují argumenty a příčiny toho, že celá ta doktrína je postavena na falešných premisách“.
