Strategie, první svého druhu od roku 2010, v mnoha směrech potvrzuje jadernou politiku dřívějšího prezidenta Baracka Obamy. Obsahuje zejména závazek modernizovat během příštích dvaceti let klíčové prvky jaderného arzenálu. Uvádí se v ní, že Spojené státy budou plnit platné smluvní závazky v oblasti kontroly zbrojení, žádné další podobné smlouvy se ale neočekávají, tvrdí AP.
Trump sice popírá, že řekl „pr..l světa“, 54 afrických zemí ale chce omluvu |
Od Obamova přístupu se Trump liší v tom, že nechce snižovat roli jaderného arzenálu v obranné politice USA. Jaderné zbraně chce sice také použít jen v „mimořádných případech“, sází ale na větší odstrašovací sílu těchto zbraní a hodlá vybudovat nové kapacity pro odstrašení Ruska v Evropě. Ve strategii, která by mohla být zveřejněna počátkem února, jsou Rusko a Čína označeny za „jaderný problém“, jehož řešení si vyžádá tvrdší přístup.
Trumpova vláda se podle AP domnívá, že podstatou ruského chování může být chybná kalkulace, což by mohlo vést k nekontrolované eskalaci napětí v Evropě. Vychází přitom z ruské doktríny, která připouští hrozbu nasazení jaderných zbraní menšího kalibru v konvenčním evropském konfliktu v naději, že to přinutí USA a NATO k ústupu.
Odpověď na tento problém má být dvojí, píše AP. USA by měly nevelké množství balistických raket dlouhého doletu vyzbrojit menší jadernou náloží. Do výzbroje by navíc měly být znovu zařazeny jaderné křídlaté rakety odpalované s ponorek, které Obama v roce 2011 z arzenálu vyřadil.
Podle kritiků může strategie zvyšování jaderné síly USA přiblížit zemi k jadernému konfliktu s Ruskem. Autoři plánu ale tvrdí opak s tím, že americké strategické letouny vyzbrojené jadernými bombami, které jsou dnes jedinou formou jaderného odstrašení Ruska v Evropě, ztrácejí vlivem ruské protivzdušné obrany na účinnosti. Posilování nukleárního arzenálu USA v Evropě učiní konflikt méně pravděpodobným, protože Rusko ztratí důvod eskalovat konvenční střet nasazením jaderných zbraní.
