ISTANBUL/PRAHA Šampionátem zatím procházejí bez zaváhání. Američtí basketbalisté na právě probíhajícím mistrovství světa v Turecku dominují skupině B, vyhráli všechny čtyři zápasy a do play off půjdou z prvního místa. Skoro to vypadá, jako by dali vzpomenout na slavný Dream Team z počátku devadesátých let.
Tehdy neměli Američané prakticky konkurenci, ovládli jak olympijské hry v Barceloně 1992, tak mistrovství světa 1994.
Jenže od té doby na zlatý úspěch ze světového šampionátu čekají. Museli se spokojit s dvěma třetími a jedním šestým místem. Chuť si aspoň spravují na olympiádách – po Barceloně Američané vybojovali tři zlata a jeden bronz.
„Jejich kvalita se ukáže až v dalším průběhu mistrovství světa. Sehráli spolu pouze čtyři přípravné zápasy. Takže základní skupina je vlastně pro ně pokračováním přípravy. Šestnáct let nemají titul, je to pro ně velmi frustrující,“ řekl LN bývalý reprezentační trenér Michal Ježdík.
Ovšem i při pohledu na letošní, zatím velmi úspěšný tým srovnání s originálním Dream Teamem pokulhává. Proč? Mužstvo z roku 1992 bylo totiž nenapodobitelné. Vždyť o něm dodnes mnozí mluví jako o nejlepším sportovním kolektivu všech dob. „Je to, jako by se dali dohromady Beatles s Elvisem Presleym. Trénoval jsem dvanáct výjimečných hvězd,“ nechal se slyšet kouč Chuck Daly.
Slavný. Hvězdný. Neporazitelný. To všechno byla jména dávaná týmu kolem Magika Johnsona, Michaela Jordana, Larryho Birda či nejlepšího střelce turnaje Charlese Barkleyho.
Svými kousky bavili svět i sebe Tahle partička osobností byla i prvním výběrem profesionálů na hrách. Do té doby se olympiád nesměli zúčastňovat. Možná i proto se hráči basketbalem neskutečně bavili, svými kousky přiváděli v údiv diváky i soupeře. Chcete příklad jejich výjimečnosti? Jeden z protihráčů při zápase na hrách při strážení Magika Johnsona divoce mával na lavičku. Nežádal o střídání. Jen naznačoval, aby jej s jednou z největších hvězd NBA všech dob kolegové vyfotili...
„Věděli, že hrají proti nejlepším na světě. Po zbytek života pak budou moci svým dětem vyprávět: hrál jsem proti Magikovi a Jordanovi,“ povídal trenér Daly.
Američané jako první v olympijském turnaji nastříleli v každém zápase přes sto bodů, soupeře poráželi v průměru o 43,8 bodu. Nejblíže na dostřel se dostali Chorvaté ve finále: prohráli o „pouhých“ dvaatřicet bodů 85:117.
„Prostě jsme udělali to, co od nás všichni čekali. Můžeme být znovu hrdí na americký basketbal,“ vykládal bezstarostně po finále Jordan. O dlouhých osmnáct let později, v polovině srpna 2010, se dočkal Dream Team velké pocty – byl zařazen do Síně slávy amerického basketbalu.
„Za ten turnaj se nám možná nikdy nedostalo dostatečného uznání. Ono se lehko řekne, že jdeme vyhrát zápas o 40 nebo 50 bodů. Jenže my to skutečně udělali. Věděli jsme, že ty zápasy vyhrajeme, ale že jsme celou dobu hráli na tak vysoké úrovni, to bylo neuvěřitelné,“ líčil při ceremoniálu Barkley.
I kdyby se letos Američanům podařilo dobýt světový trůn, jedno bude jasné. Slávy Dream Teamu se jen vzdáleně dotknou.
lidovky.cz
Zpravodajský server Lidových novin
Dream Team 92
Podívejte se na kousky hvězdných basketbalistů na www.lidovky.cz/sport
***
AMERICKÝ DREAM TEAM Z OLYMPIÁDY 1992
Michael Jordan (9)
Nejlepší a nejuznávanější basketbalista historie.
Střelec od pánaboha zároveň patřil i k nejlépe bránícím hráčům.
Drží řadu rekordů, jedním je průměr přes 30 bodů na zápas.
Christian Laettner (4)
Do týmu se dostal na úkor Shaqa O‘ Neala jako jediný hráč, který
v té době nehrál NBA. Byl hvězdou v univerzitních ligách.
David Robinson (5)
Za svou kariéru v NBA dosáhl celkem 20 790 bodů,
což dává úctyhodný průměr 23,2 bodu na zápas.
Patrick Ewing (6)
Kromě basketbalu se objevil v malých filmových
rolích. Jeho kariéra je spojena především
s New York Knicks, kde odehrál patnáct sezon.
Charles Barkley (14)
Hráč s vynikající pohyblivostí
a vysoce nadprůměrným výskokem.
Scottie Pippen (8)
V Chicagu Bulls se proslavil jako pravá ruka
Michaela Jordana - trio Jordan, Pippen,
Rodman dotáhlo Bulls k šesti titulům.
Clyde Drexler (10)
Byl známý pro svou rychlost a atletický styl hry,
výrazně se uplatnil v doskocích a blokování střel.
John Stockton (12)
Měří jen 185 cm, ale drží třeba suverénní rekord
v počtu asistencí. Nehrál jinde než za Utah Jazz.
Chris Mullin (13)
Obvykle hrával na pozici číslo 3. Míval opakované problémy
s alkoholem, ale podstoupil úspěšnou léčbu.
Karl Malone (11)
Během své kariéry nastřílel druhý nejvyšší počet bodů, ale na titul
v NBA nedosáhl. Dvakrát byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem NBA.
Larry Bird (7)
Jeden z nejlepších basketbalistů jako běloch převyšoval hráče
tmavé pleti. Sám byl v NBA třikrát vyhlášen nejužitečnějším hráčem.
Magic Johnson (15)
Třikrát zvolen nejužitečnějším hráčem NBA.
V roce 1991 se stal prvním světově proslulým sportovcem,
jenž se veřejně označil za HIV pozitivního.
