Před týdnem šéf americké diplomacie Rex Tillerson prohlásil, že odpovědnost za represe vůči Rohingům mají podle Washingtonu barmští vojenští činitelé, nesdělil ale, zda USA proti armádním předákům podniknou nějaké kroky. Jeho poradci nyní připravují doporučení, které bude pro ministrovo rozhodnutí klíčové, uvedla v úterý agentura AP.
Hodili mé dítě do ohně, popsala rohingská muslimka řádění barmské armády |
„Vyjadřujeme nejhlubší obavy z nynějšího dění v barmském Arakanském státě a z toho, že pokračují násilnosti proti Rohingům a dalším komunitám a jejich traumatizování,“ sdělilo americké ministerstvo zahraničí v prohlášení. „Je nezbytné, aby každý člověk či subjekt odpovědný za zvěrstva nesl odpovědnost,“ dodalo.
Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v barmském Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.
  |
Washington podle ministerstva zahraničí kvůli současné situaci ukončuje vojenskou asistenci, kterou dosud Barmě poskytoval. Americký vojenský personál mimo jiné v posledních letech po iniciativě bývalého prezidenta Baracka Obamy poskytoval své zkušenosti, pomáhal při dohledu na přechod země z vojenské k civilní vládě či asistoval při odstraňování následků přírodních katastrof. Důstojníci barmské armády rovněž v rámci téhož programu absolvovali výukové pobyty v USA. Americké úřady však nyní končí s vízovou úlevou, která vojenským představitelům umožňovala cestovat do Spojených států.
Z Barmy již uprchlo přes 600 tisíc Rohingů
Američtí experti by měli zřejmě už tento týden dokončit doporučení, na jehož základě Tillerson rozhodne, zda se v Barmě odehrávají etnické čistky. Pokud k tomuto závěru skutečně ministr dospěje, bude prezident Donald Trump a zákonodárci v Kongresu pod tlakem, aby přijali sankce, uvedla AP.
Barmská armáda zahájila nejnovější tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě. Podle aktuální bilance OSN uprchlo od tohoto data do Bangladéše 603 tisíc Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 tisícům rohingským běžencům, kteří tam žili již dříve.
OSN označila exodus statisíců Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti a Barmu obvinila, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. Barma obvinění odmítá.
