Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Usmíří ‚Kábulský řezník‘ Afghánce? Washington chce poslat další vojáky

Svět

  10:00
KÁBUL/PRAHA - Spojené státy chtějí vzhledem k závažné bezpečnostní hrozbě, kterou i po šestnácti letech od zahájení mezinárodní vojenské operace Trvalá svoboda Afghánistán představuje, zvýšit počty vojáků v této asijské zemi. A žádají o to i své spojence.

Ilustrační foto foto: Reuters

Návrat krále na trůn připomínal příjezd slavného vojevůdce mudžahedínů Gulbuddína Hekmatjára do afghánské metropole Kábulu. Na tento okamžik čekal v zahraničí 20 let. Když vstupoval v prvním květnovém týdnu do města, doprovázeli ho tisíce často ozbrojených příznivců. V prezidentském paláci Arg ho se vší parádou přijal sám afghánský prezident Ašraf Ghaní. A nejen to.

Hekmatjára, přezdívaného Kábulský řezník, vítala celá afghánská politická elita včetně šéfa kabinetu Abdulláha Abdulláha a zahraničních diplomatů. Jestliže se současná afghánská politická reprezentace usmiřuje s mužem, který proslul nejen jako hrdina v osvobozenecké válce proti sovětské okupaci, ale i jako hrdlořez, náboženský fanatik a vrah, musí k tomu mít závažné důvody.

Vetřelce už nepotřebujeme

Hekmatjár povraždil během občanské války v 90. letech minulého století více Afghánců než ruských vojáků. Vyznačoval se neobyčejnou krutostí a mezi obyvateli tádžické národnosti je krajně nepopulární. Podporují ho ovšem většinoví Paštuni.

Šéf radikální islámské strany Hezbe Islámí Hekmatjár výborně vystihl, kdy má navrhnout rozhádané a oslabené kábulské vládě, ohrožované z jedné strany talibanci a z druhé takzvaným Islámským státem, příměří. Loni v září bylo přijato.

Taliban zaútočil na afghánskou vojenskou základnu. Mrtvých je více než 140

Podle oficiálního vysvětlení kábulské vlády je nutné ukázat, že Afghánci jsou schopni kompromisů a odpouštění. A tak jsou Hekmatjárovy válečné zločiny smazány, přestože například po americké vojenské intervenci v roce 2001 otevřeně podpořil bojovníky Talibanu a stál za některými pumovými útoky. Nyní je ale podle Kábulu návrat Hekmatjára důkazem, že Afghánci si dokážou se svými problémy poradit sami – bez pomoci zvenčí.

Po usmíření s Hezbe Islámí má totiž následovat příměří s hnutím Taliban. Tak to alespoň předvídá afghánský tisk. Hekmatjár už nyní Talibance vyzývá, aby následovali jeho příkladu a ukončili mnohaletý konflikt. „Kábulský řezník“ o nich veřejně hovoří jako o „bratrech“, naopak o zahraničním kontingentu se vyjadřuje jako o „vetřelcích“ či „okupantech“. Usmíření ozbrojených skupin s vládou má být podle Hekmatjára definitivní tečkou za zahraniční přítomností v zemi. Pak již nebude důvod, aby se Spojené státy v Afghánistánu angažovaly.

Washington chce do země poslat další 3000 vojáků

Jediné, co vedle vojsk Severoatlantické aliance umožňuje současnou křehkou koexistenci různých skupin, je ústava. Její platnost sice uznal i radikální islamista Hekmatjár, ale jedním dechem navrhl, aby byla ihned svolána Lója džirga – velké shromáždění stařešinů, polních velitelů, politických vůdců i zástupců jednotlivých etnik. A Lója džirga pak provede změny v ústavě, která je pokládána za velmi demokratickou.

Vývoj v Afghánistánu tak může nabrat pro jeho spojence krajně nepříjemný směr. Podle afghánských politologů je možné, že se dodnes znesvářené skupiny dohodnou na vyhnání cizinců ze země, aby se poté do sebe opět pustily. Z chaosu občanské války už jednou vzešel stát ovládaný fundamentalisty z řad Talibanu.

‚Matka všech bomb‘ stála miliony. USA uvažovaly o nasazení proti Saddámovi

Nyní by mohl situace využít Islámský stát, i když podle tvrzení Američanů přišel koncem dubna o svého regionálního vůdce Abdula Hasiba. Měl zahynout při velké operaci ve východní provincii Nangarhár, kde předtím USA shodily svou největší nejadernou pumu, přezdívanou „matka všech bomb“.

Spojené státy si nebezpečí plynoucí z dohod o příměří mezi oficiálními místy v Kábulu a extremistickými organizacemi uvědomují a podle listu The Washington Post hodlají změnit taktiku. Příslušné návrhy již má prezident Donald Trump na stole. Především by měly do Afghánistánu zamířit další posily – k 8400 amerických vojáků by mohly přibýt další tři tisícovky. Vedle toho včera velení NATO vybídlo Brity, aby počet svých vojáků v Afghánistánu také zvýšili.

Spojené státy sice usilují o příměří s Talibanem, ale chtějí mít proces pod kontrolou. A to i proto, že každoročně na válku v Afghánistánu vynakládají 23 miliard dolarů. Platit si však obnovení fundamentalistického státu asi Američané v úmyslu nemají.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!