Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Ústavní soud otevřel registrovaným partnerům cestu k individuální adopci

Česko

  14:07aktualizováno  16:06
BRNO - Ústavní soud v úterý otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Na návrh Městského soudu v Praze škrtl ustanovení zákona, které adopci registrovaným partnerům znemožňovalo. Svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli, po uzavření partnerství už to nešlo. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve sbírce zákonů. Ve 14:00 začal soudce Vojtěch Šimíček číst odůvodnění.

Adopce (ilustrační snímek). foto: Shutterstock

Nikdo už nezpochybní naše rodičovská práva, říká gay, kterému v Česku uznali zahraniční adopci

Nález se přímo nevztahuje ke společnému osvojení, které občanský zákoník vztahuje pouze na manželské, tedy heterosexuální páry. Jde jen o individuální adopci jedním osvojitelem, kterou zákon připouští jako spíše výjimečnou možnost.

Úterní nález tedy přímo nedopadá ani na situace, kdy registrovaný partner chce osvojit partnerovo dítě. V případě individuální adopce totiž dochází ze zákona k zániku příbuzenského poměru mezi dítětem a jeho biologickým rodičem či rodiči.

Čtyři úhly pohledu:

Čtyři soudci, kteří uplatnili odlišná stanoviska k nálezu Ústavního soudu o adopcích registrovanými partnery, se vůči většině vymezili z různých pozic.

  • Podle Vladimíra Sládečka měl soud zůstat zdrženlivý a ponechat úpravu osvojení na zákonodárcích.

Podle Sládečka úprava adopcí přísluší politikům. Soudci by si prý neměli osobovat postavení rady moudrých či spravedlivých. Mohli počkat na projednání připravované novely zákona o registrovaném partnerství.

  • Podle Ludvíka Davida zase soud v odůvodnění přespříliš zdůraznil tradiční rodinu. Odlišná stanoviska, takzvané disenty, tvoří součást nálezu, mají však spíše akademický význam.

David se naopak pozastavil nad tím, že se ÚS nevyslovil ke způsobilosti registrovaného partnera kvalitně vychovávat dítě, ať už individuálně, anebo v páru. „Bylo namístě tu zdůraznit, že potenciál registrovaného partnera není či nemusí být o nic menší než kohokoli jiného,“ domnívá se David.

„Hodnotově konzervativní dovětky“ prý mohou ovlivnit úřady a soudy při rozhodování v individuálních případech, a znevýhodnit tak registrovaného partnera jako zájemce o osvojení.

  • Soudce Jaromír Jirsa naopak ocenil výslovné připomenutí tradičního pojetí rodiny v nálezu.

„Tím spíše, že v dnešní době ‚střetu civilizací‘, různých kultur a náboženství se často volá po tradičních křesťanských hodnotách, mezi něž nepochybně patří i tradiční rodina,“ domnívá se Jirsa.

  • Čtvrté odlišné stanovisko sepsal Jiří Zemánek, podle kterého při individuálním rozhodování o osvojení nelze s ohledem na „nejlepší zájem dítěte“ opomíjet objektivní rozdíly mezi homosexuálním a heterosexuálním soužitím.

Konkrétně „(ne)přítomnost mužského a ženského výchovného vzorce v páru žádajícím o osvojení“. S výrokem, tedy zrušením části zákona o registrovaném partnerství, ale Zemánek souhlasil, stejně jako David a Jirsa.

„Napadeným zákonným ustanovením, kterým byla jedna skupina osob zcela nedůvodně vyloučena z možnosti osvojení dětí, dochází ve svých důsledcích k zásahu do jejich lidské důstojnosti,“ uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. V nálezu ovšem zdůraznil, že preference manželství v obecné rovině je v souladu s ústavou, a to vzhledem k jeho nezastupitelné společenské roli.

ÚS podle Šimíčka nemůže zavírat oči před proměnami rodinného soužití. „Na druhé straně však zdůrazňuje, že nespatřuje sebemenší rozumný důvod, pro který by i on sám měl k erozi tradičního pojetí rodiny a její funkce jakkoliv aktivně přispívat,“ uvedl Šimíček.

Dlouhodobá kritika

Ústavní soud přezkoumával právní úpravu na základě konkrétního sporu. Muž žijící v partnerství požádal radnici Prahy 13 o zařazení mezi osvojitele. Úřad to s odkazem na zákon odmítl, stejně postupoval i pražský magistrát. Muž podal žalobu, soud ale řízení přerušil a obrátil se na ústavní soudce - nechtěl totiž aplikovat zákon, o jehož ústavnosti má pochybnost. Nyní se městský soud k případu vrátí.

„Jsem šťasten, určitě je šťastný i náš klient, a myslím si, že všechny organizace, které se podílely na přípravě celého toho procesu k tomu, abychom to dostali k Ústavnímu soudu,“ řekl právník Petr Kalla, který muže zastupoval ve správním řízení.

Právní úprava znemožňující registrovaným partnerům individuální adopci byla dlouhodobě terčem kritiky některých organizací na ochranu lidských práv a dalších iniciativ. Úterní nález už přivítala například Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD).

ÚS nebyl zcela jednotný. S nálezem nesouhlasil soudce Vladimír Sládeček. Dílčí výhrady k odůvodnění měli Ludvík David, Jaromír Jirsa a Jiří Zemánek.

Jako první země na světě uzákonilo registrované partnerství osob téhož pohlaví v roce 1989 Dánsko a v roce 2001 Nizozemsko jako první stát umožnilo sňatky homosexuálních párů a zároveň adopce dětí. V Evropě mohou registrovaní partneři společně adoptovat děti také například v Belgii, Británii, Španělsku nebo skandinávských zemích.

Od loňského roku mohou homosexuálové uzavřít manželský sňatek také ve všech státech USA, před tím tuto možnost zakazovalo 14 států. Český zákon o registrovaném partnerství platí od července 2006.

Z tiskové zprávy Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu

„Dnes zrušené ustanovení lze označit nejen za diskriminační, ale také zcela jistě za přežité. Společenská podpora pro práva LGBT osob od 90. let narostla o desítky procent. V Čechách i ve svobodném světě žijí a vyrůstají desítky tisíc dětí v rodinách s dvěma matkami nebo dvěma otci.“

...

PROUD, Prague Pride i další organizace zaměřené na LGBT tematiku velmi vítají rozhodnutí Ústavního soudu, který obdobně jako mnohé ústavní či nejvyšší soudy v zahraničí učinil důležitý krok na cestě ke zrovnoprávnění gayů, leseb a bisexuálních lidí v České republice. Zároveň ale upozorňují, že cesta k úplnému uznání práv LGBT osob je zatím ještě dlouhá. „LGBT osoby v České republice nadále zůstávají lidmi 2. kategorie, neboť si nemohou osvojit biologické dítě svého partnera/ky, nemohou uzavírat manželství atd.“,dodává Kozubík

Mezi další kroky, které nás v nejbližší době čekají, je právní uznání rodičů vychovávajících se svými partnery děti a prosazení jejich možnosti osvojit si dítě svého partnera/partnerky obdobně jako si může osvojit např. manžel dítě své manželky a naopak.“

Autor: