Rehabilitaci Hutka požadoval z principiálních důvodů. Soudy nižších instancí podle Mladé fronty Dnes Hutkovy požadavky odmítaly s tím, že byl zadržen kvůli výtržnictví, a nikoli z politických důvodů. "Orgány totalitního státu účelově kvalifikovaly údajnou protiprávní činnost zadržených nikoli jako trestný čin politický, nýbrž jako běžnou kriminalitu, aby zůstal skryt skutečný politický důvod represe," uvedla ale ústavní soudkyně Michaela Židlická.
Soudy se musely Hutkovou žádostí zabývat opakovaně. V roce 2011 Městský soud v Praze sice uznal, že Hutka byl nezákonně zbaven osobní svobody, žádost o soudní rehabilitaci ale zamítl. Trestný čin výtržnictví, který byl formálním důvodem zadržení, totiž není výslovně uveden v rehabilitačním zákoně. Ústavní soud pak loni v prosinci nařídil nové projednání Hutkovy žádosti u Městského soudu v Praze, tehdy s odůvodněním, že nelze jen formalisticky vycházet z dobové právní kvalifikace a z materiálů tehdejších vyšetřovatelů.
Hutka v ústavní stížnosti uváděl, že mu současná justice odepřela soudní ochranu. Své krátkodobé zadržení v říjnu 1977 považuje za šikanu, která souvisela s dlouhodobým sledováním ze strany komunistické Státní bezpečnosti. Nátlak režimu vyvrcholil vystěhováním Hutky do zahraničí v rámci akce Asanace.
