Dočasně by se tak zabýval jen stížnostmi, které neřeší celé plénum, ale jednotlivé tříčlenné senáty. Může se to stát už v červnu, kdy skončí soudce Miloslav Výborný. Do konce roku pak vyprší mandát ještě šesti dalším soudcům.
ČTĚTE TAKÉ: |
Výběr ústavních soudců je úkolem prezidenta, o jehož návrzích pak hlasuje horní komora parlamentu. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský chce na budoucího prezidenta, který vzejde z přímé volby, apelovat, aby s nominacemi neotálel. Kvůli mnohaměsíčnímu podstavu mají zbývající ústavní soudci více práce. Vyřizování některých stížností se tak prodlužuje.
Spisy si rozdělí ostatní soudci
Po Muchovi zbude u soudu asi 120 nevyřízených spisů. "Rozdělí si je ostatní soudci," řekl generální sekretář ÚS Tomáš Langášek. Mezi nevyřízenými případy je i několik významnějších podání, například návrh Obvodního soudu pro Prahu 5 z roku 2011, který se týká odměňování státních zástupců, nebo přibližně rok starý poslanecký návrh na zrušení části zdravotnické reformy.
Muchovo místo ve třetím senátu Ústavního soudu zaujme Rychetský jako zastupující soudce. Podobně už loni nahradil místopředseda soudu Pavel Holländer v prvním senátu soudce Františka Duchoně.
Ústavní soud projednává mzdy soudců
Už od listopadu nepřipadají Muchovi žádné nové stížnosti, několik měsíců byl nemocný. Jako zpravodaj stihl Mucha za deset let vyřešit více než 2400 kauz a vyhověl 111 stížnostem nebo návrhům. Jeho významné nálezy se týkaly třeba kompetencí při zabezpečování lékařské služby první pomoci, vytěsňování menšinových akcionářů nebo reformy soudnictví.
Hrozí úplná paralýza?
Ústavních soudců je za normálních okolností 15. Už loni skončilo funkční období místopředsedkyně ÚS Elišky Wagnerové a soudce Duchoně. Za Wagnerovou prezident Václav Klaus navrhl Senátu postupně dva kandidáty - předsedu Městského soudu v Praze Jana Sváčka a exposlance ČSSD Zdeňka Koudelku. Ani jednoho z nich ale senátoři k Ústavnímu soudu neposlali. Další pokus Klaus zatím neučinil.
Když naposledy v roce 2004 klesl počet soudců na 11, přestal Ústavní soud rozhodovat o takzvaných plenárních věcech, tedy návrzích na změny a rušení zákonů nebo vyhlášek. Řízení obnovil až po doplnění 12. soudce. Podobně by zřejmě soud postupoval i nyní. Úplnou paralýzu zažil prvorepublikový Ústavní soud v letech 1931 až 1938. Politická reprezentace se tehdy nedokázala dohodnout na jménech nových soudců sedm let.
