ANALÝZA
MOSKVA Útok z letiště Domodědovo ukazuje na několik nebezpečných faktorů, které mohou v budoucnu značně ohrozit stabilitu Ruské federace. Především dává jasně najevo, že ozbrojený konflikt na Severním Kavkaze není ani zdaleka u konce. Povstalci - pokud se prokáže jejich odpovědnost za útok - zřejmě chtěli navázat na dřívější taktiku teroristů. Tedy přenést konflikt do celého Ruska a ochromit strachem celou společnost.
Ohledně konkrétních pachatelů nemá prozatím nikdo jasno. Mnozí ruští experti na Severní Kavkaz nicméně nepředpokládají, že útok je dílem Dokua Umarova, donedávna hlavního velitele severokavkazských povstalců. Na podzim minulého roku totiž došlo v řadách „bojovníků za severokavkazský emirát“, jak se sami nazývají, k rozkolu a objevily se nové skupinky a noví lídři.
Zkrátka zatím je příliš brzy na definitivní závěry. To potvrzuje i nejmenovaný bezpečnostní expert z Informačně-analytického centra Lomonosovovy univerzity: „Zatím se pořádně nic neví. Jako vždy kolují všelijaké scénáře, ale zatím ještě skutečně nenadešel čas s jistotou říci, co se vlastně odehrálo a s jakým pozadím.“
Politolog Igor Bunin z moskevského Centra politických technologií se pro média vyjádřil v tom smyslu, že „teroristický útok byl namířen proti systému“. Připomněl, že vybrané letiště je symbolem spojení Ruska se světem, a od útoku se tedy očekávalo, že vyvolá reakce i v zahraničí: „Nyní se opět začne prohlašovat, že v Rusku se nedá žít, že se tam nedá pracovat.“ Aproč zrovna letiště?
I na to má Bunin jasnou odpověď: „Všechno ostatní už bylo - nemocnice, školy, obytné domy, divadlo, metro... Je to pokračování série teroristických útoků organizovaných radikálními islamisty.“ Putin „ochráncem Kavkazanů“ Ať už za útokem opravdu stojí oni, anebo někdo jiný, již nyní se dají odhadovat dopady na vztahy mezi Rusy a příslušníky severokavkazských národů - zejména Čečence, Inguše a Dagestánce. Vztahy mezi těmito dvěma entitami jsou nyní téměř na bodu mrazu, a to obzvláště v Moskvě, kde v prosinci vypukly násilné nepokoje, v nichž si stovky, či možná dokonce tisíce fotbalových chuligánů vzaly na mušku právě Severokavkazany.
Xenofobní nálady jsou přitom v ruské společnosti již tak dosti silné, v každodenním životě je lze pocítit víc než kdy předtím.
Typickým příkladem je povinná vojenská služba, kde v poslední době dochází k případům šikany na národnostní bázi a rvačkám mezi etnickými Rusy a skupinkami Severokavkazanů. Tzv. kavkazofobie ale není v ruské společnosti dlouhodobým fenoménem. Podle experta na ruskou vnitřní politiku Vladimira Pribylovského je spojena především s „rozpadem sovětského impéria a začátkem první čečenské války v polovině 90. let“. Nezávislý ruský expert Konstantin von Eggert přichází se zajímavou myšlenkou, že zatímco Putin většinou bývá vnímán jako porobitel Kavkazu, mnoho lidí - zejména z nižších sociálních vrstev - jej naopak vnímá jako ochránce Kavkazanů a jejich zájmů: „Mnoho lidí je přesvědčeno, že Putin se snaží Severní Kavkaz přes odpor jeho obyvatel integrovat, že vláda Severokavkazany privileguje,“ tvrdí s odkazem na různé kvóty ve státních orgánech při přijímacích řízeních na univerzity. Jde tedy o jakousi formu pozitivní diskriminace, což mnohé lidi dráždí.
Jak ale von Eggert dodává, ve hře je toho víc: „Svou roli hraje i malý, šedý, až polokriminální byznys, v němž jsou etnické diaspory velmi aktivní a snaží se vytěsnit své ruské konkurenty. V neposlední řadě musíme brát v potaz i faktor národní identity, který je u většiny severokavkazských národů mnohem silnější než poměrně slabá postimperiální ruská národní identita.“ Útoky jako daná věc Podle některých expertů ale nebudou mít pondělní útoky z letiště Domodědovo na xenofobní násilí větší dopad. „Podobné teroristické činy nemají na pouliční násilnosti zaměřené proti Kavkazanům či imigrantům větší vliv. Počet násilných činů vykazuje určitý dlouhodobý trend, který atentáty nijak neovlivňují, tvrdí Alexandr Věrchovskij, ředitel informačně-analytického centra Sova, monitorujícího činnost pravicových extremistů. A dodává: „Ti, co napadají Kavkazany v Moskvě na ulici, dobře vědí, že tihle konkrétní lidé nemají s terorismem vůbec nic společného.“
A jaký může mít zatím poslední teroristický útok v Moskvě vliv na rozložení sil uvnitř ruských mocenských složek? Ani zde se nepředpokládají žádné zásadní změny. Již výše citovaný von Eggert to lakonicky vysvětluje: „Teroristické aktivity vykazují v poslední době konstantní stav. Velká část vlády to bere jako danou věc.“
O autorovi| MARTIN LARYŠ, dopisovatel LN v Rusku
