Když byly v roce 2007 definitivně schváleny plány na stavbu letadlových lodí HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales, rozvrh byl jasný. Začátkem roku 2017 měly být uvedeny do provozu a začít zkušební provoz. Do roku 2020 pak měly být v plném provozu.
HMS QUEEN ELIZABETHVýtlak: 65 600 t Délka: 284 m Šířka: 39 m/73 m (letová paluba) Ponor: 11 m Pohon: 2× plynová turbína Rolls-Royce Marine Trent a 4× dieselový generátor Rychlost: 25 uzlů Dosah: 10 000 nám. mil Posádka: 600/1450 maximálně Letadla: 50/70 maximálně |
První termín měla stihnout především HMS Queen Elizabeth, u její „sestry“ se počítalo s několikaměsíčním zpožděním. Jenže britské námořnictvo plán nezvládá kvůli neočekávaným problémům. Největším z nich je nedostatek personálu, který by měl tvořit posádku lodi.
Ani pro jednu z lodí není připraveno dost inženýrů, ale ani běžné posádky. Kromě toho pilotů nových stíhaček Lockheed Martin F-35B, jimiž budou lodě vybaveny, je podle Národního auditorského úřadu (NAO) tak akorát a pokud by někteří z nich chtěli skončit ve službě, mohlo by to znamenat další problémy. Výcvik nových pilotů a pilotek trvá celkem čtyři roky s dalším devítiměsíčním kurzem pro adaptaci na působení na letadlové lodi.
S tím souvisí i komplikující faktor, kterým je významné vytížení dalších strojů a personálu námořnictva při využití letadlových kolosů. Celá operační skupina plavidel, která by v akci musela letadlovou loď podporovat a chránit, by totiž využila podle NAO zhruba 30 procent z celé flotily a pětinu personálu námořnictva.
Pomůže převelení?
Aby se nedostatek vyřešil, dohodla se spolu minulý týden velení britské námořní pěchoty a námořnictva, že bude převeleno 200 mužů pod křídla námořnictva. Není jisté, jestli bude takový počet mužů stačit, a rozhodnutí navíc vyvolalo kritiku bezpečnostních kruhů.
Prodala Británie Sýrii látky potřebné k výrobě sarinu? Aktivisté žádají vyšetřování |
Někteří bývalí vojáci totiž varovali, že snížení počtu mariňáků vyšle do světa zprávu, že „Británie nemá zájem bránit své zájmy“. Ministerstvo obrany totiž rozhodlo na konci minulého roku o škrtech, což odneslo celkem 2000 příslušníků námořní pěchoty. Nedostatek personálu proto podle některých „jestřábů“ trápí obě složky britské armády.
Kromě toho podle NAO přesahují náklady na vybudování kolosů původní plán. Spolu se zakázkou na nové stíhací letouny dohromady stojí už přes 14,3 miliardy liber (přes 450 miliard korun). Každá z lodí měla stát původně 6,2 miliardy liber (asi 195 miliard korun), ale náklady už tuto částku přesahují nejméně o dvě procenta.
  |
Když se prodražení, personální a technické problémy sečtou, vychází z toho, že v plném provozu nebudou lodě do roku 2020, ale počítá se s nejhorším scénářem, kterým je rok 2026. To přiznalo i britské ministerstvo obrany.
„První zkoušky na moři by měly začít letos v létě. Vzhledem k nečekaným výzvám ale předpokládáme, že může trvat až do roku 2026, než budou letadlové lodě plně funkční až v roce 2026,“ uvedl podle britského serveru BBC News mluvčí ministerstva.
