Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Už jsme všichni dávno v pekle

Česko

Síť kin Palace Cinemas svým programem Palace Classics rozšířila nabídku přímých přenosů z divadel do kin. První živý přenos nového cyklu byla premiéra opery Kurta Weilla a Bertolta Brechta Vzestup a pád města Mahagonny z madridského Teatro Real. Uskutečnil se v pražském Slovanském domě a přinesl mimo jiné i vynikající úroveň a kvalitu zvuku.

Strhující, do posledního detailu promyšlená madridská inscenace (v koprodukci s Vídeňskou státní operou, kde bude Mahagonny uvedena napřesrok) vznikla v týmu mladého španělského dirigenta Pabla Heras-Casady a dvojice Alex Ollé a Carlus Padrissa z vyhlášené katalánské performerské skupiny La Fura dels Baus. Ta začala v roce 1979 pouličním divadlem, upozornila na sebe při olympiádě v Barceloně a velkolepými show pro různé firmy. Vtrhla s nejnovějšími scénickými technologiemi i do opery včetně „posvátného“ Wagnerova Prstenu v moderním Paláci umění ve Valencii. V Mahagonny (zpívané v angličtině) byly základem jednoduché scénografie dvě obří hromady odkudsi stále dosypávaných odpadků, které se „hemží“ anonymní masou těl v síťovinách. Z nich se vyhrabou tři uprchlíci před spravedlností a založí společenství, v němž se smí vše, kromě jediného - nemít peníze. Nabízejí sex, chlast, žrádlo a zábavu a navzdory krizím i přírodním katastrofám nepokrytě vydělávají na frustrovaných mužích v manažerských šedých oblecích, kteří ale pod záplavou požitků brzy začnou kolabovat k smrti. Ze vší té zvrácenosti čpěl pot, bylo to syrové, animální a beznadějné - včetně výmluvné scény kolektivního souložení či obludného soudu podle zákonů těch, kteří sami prchli před spravedlností. Když se v závěru zjeví bůh coby deus ex machina a posílá všechny do pekel, všichni se mu vysmějí - už tam přece dávno jsou. Nastane chaos a pád zpupného města. Chaos ovšem v žádném případě nevládl v orchestru - Pablo Heras-Casado nechal v tom mixu hudebních stylů vyznít všechny naprosto přesně včetně frázování, dynamiky, temp, barev. Výtečnému obsazení i sboru dominovala ústřední dvojice Michael König a Measha Brueggergosmanová jako Jim a Jenny.

Škoda že setrvalým handicapem projektu Opera in Cinema je nízká úroveň informací a jejich špatná dostupnost. To ale nic nemění na tom, že Palace Classics nastavuje laťku operních inscenací hodně vysoko. V říjnu se můžeme těšit třeba na Carmen z Barcelony s Béatrice Uria-Monzonovou a Robertem Alagnou, v listopadu na Normu z Boloně s Danielou Dessi a 7. prosince na první premiéru letošní sezony milánské La Scaly - Wagnerovu Valkýrou z Prstenu Nibelungů.

O autorovi| HELENA HAVLÍKOVÁ, Autorka je operní kritička

Autor: