Nejhorší etnické nepokoje v Kyrgyzstánu za poslední desetiletí, které si již vyžádaly nejméně 120 mrtvých a které vyvolaly masový exodus Uzbeků ze země, budou na programu zasedání Rady bezpečnosti OSN svolaného na dnešek, informovala agentura AFP.
Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou tvoří Rusko s šesti dalšími postsovětskými republikami včetně Kyrgyzstánu, údajně zvažuje společný zásah na jihu Kyrgyzstánu k ukončení krvavých nepokojů. Jako první krok by ODKB měla poskytnout kyrgyzským bezpečnostním orgánům helikoptéry a vojenská vozidla, řekl generální tajemník organizace Nikolaj Borďuža.
ČTĚTE TAKÉ: Krvavé boje na jihu Kyrgyzstánu: města hoří, lidé utíkají
"Mají dnes dostatek sil (kyrgyzská vláda), nedostává se jim ale techniky, vrtulníků, pozemních vozidel a dokonce motorového oleje," citovala agentura ITAR-TASS Borďužovo prohlášení na schůzce, kterou svolal po návratu z Čečenska ruský prezident Dmitrij Medveděv, jíž se zúčastnil také šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. "Jako prvořadé opatření k nastolení pořádku to bude fungovat a další opatření povedou ke stabilizaci situace," ujistil Borďuža.
Mimořádná a nebezpečná situace
Patrušev informoval o předcházejícím setkání tajemníků bezpečnostních rad států ODKB, na němž byla údajně vypracována řada dalších opatření, která budou "v co nejkratší době" předložena ke schválení prezidentům zemí bezpečnostní aliance šestice postsovětských států v čele s Ruskem, označované za "ruské NATO".
Medveděv označil situaci v Kyrgyzstánu za neúnosnou a zdůraznil její mimořádnou nebezpečnost pro celý region.
K vyslání vojenských jednotek do Kyrgyzstánu dnes vyzval ODKB svržený kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev. Prozatímní kyrgyzská vláda ztratila kontrolu nad vývojem v zemi a mírové sbory by mohly "vrátit situaci k normálu", řekl na tiskové konferenci v běloruském Minsku, kam se uchýlil.
Zároveň důrazně popřel, že by uvažoval o politickém návratu do Kyrgyzstánu.
Vlna etnických střetů
Uzbekové utíkají z jižního Kyrgyzstánu před sílící vlnou etnických střetů, které si podle kyrgyzského ministerstva zdravotnictví už vyžádaly nejméně 120 mrtvých a na 1600 zraněných. Podle Kyrgyzy pronásledovaných Uzbeků je ale jen v kyrgyzském Džalalabadu přes 700 mrtvých, uvedla agentura DPA. Z centra nepokojů města Oš prchají zejména ženy, děti a staří lidé. Mladí Uzbekové zůstávají, aby chránili majetek, zatímco žhářství a rabování pokračuje.
Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže už uprchlo do Uzbekistánu zhruba 80 000 lidí z Kyrgyzstánu a dalších asi 15 000 uvázlo na hranicích po jejich uzavření. Představitelé MVČK v Ženevě vyzvali stejně jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová Kyrgyzstán a Uzbekistán k zachování otevřených hranic. Nepokoje na jihu Kyrgyzstánu přitom podle agentury AFP označili za "zorganizované, cílené a plánované". Mnozí z uprchlíků obviňují kyrgyzské pořádkové síly a vojáky z napomáhání ozbrojeným bandám při "zabíjení všech Uzbeků".
Několik letadel s léky a obvazovým materiálem, poslanými Světovou zdravotnickou organizací, dnes přistálo na letišti v kyrgyzském městě Oš, které je centrem násilností. Nákladní auta převážejí dodaný materiál do města pod ochranou tanků a bojových transportérů, oznámila agentura ITAR-TASS.
Evropská komise oznámí finanční pomoc
Desítky tun humanitární pomoci jsou podle velvyslanectví USA v Kyrgyzstánu připraveny k odeslání do Oše z americké vojenské základny Manas ležící u metropole Biškeku. Jde prý o stany, léky a potraviny.
Ochotu poskytnou "nejnaléhavější humanitární pomoc" Kyrgyzstánu dala najevo Evropská unie. V prohlášení unijních ministrů zahraničí se také uvádí, že Evropská komise oznámí finanční pomoc.
Agentura RIA Novosti dnes napsala, že v džalalabadské oblasti, kam se nepokoje z Oše rozšířily, byl zatčen jeden z organizátorů násilností. Jde prý o známého místního politika, jehož totožnost úřady kvůli vyšetřování tají. Celá oblast platí za baštu svrženého prezidenta Bakijeva, jehož stoupenci mezi Kyrgyzy novou prozatímní vládu neuznávají, zatímco místní Uzbekové ji údajně podporují.
Velké znepokojení nad vývojem v Kyrgyzstánu dnes vyjádřil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun a oznámil, že do Biškeku posílá svého zvláštního emisara. K obdobnému kroku sáhly také OBSE a Evropská unie.
