23. srpna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Dva gayové rodiči? ‚Teď může přijít mnohoženství,’ chytli se Klausovy kritiky ústavní právníci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 141Diskuse
Z madridského pochodu Gay Pride (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z madridského pochodu Gay Pride (ilustrační foto). | foto: Reuters

PRAHA Nejen bývalý prezident Václav Klaus, ale také někteří právníci zabývající se ústavním právem kritizují nedávné ‚přiklepnutí‘ rodičovství dvěma otcům. Jeden z nich je Čechoameričan, druhý z partnerů pochází z Dánska. Server Lidovky.cz oslovil advokáty s praxí v oblasti rodinného i ústavního práva. Panuje mezi nimi neshoda, podle některých může jít o velký zásah do systému českého rodinného práva, podle jiných o významný průlom.

Podle exprezidenta Klause se Ústavní soud rozhodl zasáhnout do českého rodinného práva, když odsouhlasil, že se dva homosexuální muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiči dítěte odnošeného náhradní matkou, mohou stát rodiči i před českými úřady.

Na letišti rodičovský status zanikl

Právní prostředí a homosexuální páry v Česku

Homosexuálové v Česku mohou uzavírat registrované partnerství, v případě zájmu o adopci ale nemají stejná práva jako manželské páry. Ústavní soud loni otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení.

Nález se ale nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník umožňuje pouze manželským heterosexuálním párům. Soud tehdy neřešil ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě.

Původní verdikt Nejvyššího soudu přitom znamenal, že po vystoupení rodiny z letadla na pražské Ruzyni rodičovský vztah k jednomu z rodičů přestal formálně existovat. Nyní se však situací Čechoameričana a jeho manžela z Dánska, kteří spolu žijí v Kalifornii, musí Nejvyšší soud zabývat znovu. A měl by jim vyhovět.

„V demokratickém systému musí dominovat postoje volených zákonodárců, nikoli aktivismus na nikom nezávislých soudců,“ napsal v reakci na soudní rozhodnutí prezident Václav Klaus na svém webu v textu „Několik slov k nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu“. Upozorňuje, že Ústavní soud v Brně údajně radikálně vstoupil do životů občanů a do české politiky, byť jde jen o posouzení konkrétního případu a nelze jej považovat za obecný verdikt.

„Učinil tak prostřednictvím svého, celou minulost lidského rodu popírajícího, rozhodnutí, které přiznalo rodičovství dítěte dvěma otcům,“ píše Klaus. Dodal, že ne náhodou šlo o import „kalifornské“ a „dánské“ legislativy. Hovořil také o ohrožení demokracie.

Jeho slova, která rozlítila zejména některé členy LGBT komunity bojující mimo jiné za práva stejnopohlavních párů, vyvolala věcnou debatu mezi právníky se specializací na ústavní právo i odborníky zabývajícími se rodinným právem, které oslovil server Lidovky.cz.

Zdeněk Koudelka z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na adresu Ústavního soudu zastává kritický názor: „Ústavní soud se postavil proti Nejvyššímu soudu v otázce uznání rodičovství dvou otců. Nejvyšší soud odmítl uznat cizozemské rozhodnutí uznávající rodičovství dvou mužů vůči dítěti, které bylo narozeno za použití náhradní matky. Nejvyšší soud zde vyšel se zásady výhrady veřejného pořádku, která umožňuje odmítnout uznat cizozemská rozhodnutí pro rozpor se základy právního řádu. Ústavní soud však tento princip popřel a otevřel náš právní řád pronikání čehokoliv.“

‚Označení rodič 1 a 2‘

V rozhodnutí ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, podle níž má nejlepší zájem dítěte přednost před abstraktními principy, vidí Koudelka velký problém. „Zasedá-li náš Ústavní soud, nemůže si být nikdo jist ničím, ani tím, že nepromění muže v ženu a místo tatínka a maminky nám vnutí označení rodič 1 a 2. Ovšem přístup, který užil Ústavní soud ve věci rodičovství dvou mužů, může užít i v legalizaci mnohoženství. Vždyť určitě začne někdo tvrdit, že právo na to, aby taťka měl čtyři ženy, je součástí lidského práva na rodinný život,“ uvedl také.

Ústavní soud se podle něj navíc rozhodl mocensky zasáhnout do základů rodinného práva v Česku. „Již dříve zrušil zákonné omezení pro osoby žijící v registrovaném partnerství jako jedince osvojit dítě. Odůvodnil to tím, že musí přihlížet k společenským změnám a nemůže před nimi zavírat oči. Ovšem společenský vývoj ve věcech, jako je rodina, má reflektovat v parlamentní demokracii především zákonodárce, a pokud tak neučinil, je to součást jeho rozhodnutí nechat právo takové, jaké bylo dosud,“ sdělil též v textu, který zveřejnil na vlastním webu.

Částečně rozhodnutí kritizuje i ústavní právník Jan Kysela. Ten sice tvrdí, že nelze tak úplně hovořit o nahrazování demokracie, avšak s tím, ze jde s sporný případ, souhlasí. A to zejména kvůli nejasnostem ve ve vymezení toho, „o čem a jak mají soudy rozhodovat“.

Naopak právník Jan Varga, jenž se dlouhodobě zabývá rodinným právem, nemá s kritiky společnou řeč. „Dle mého názoru nelze s tvrzením, že by Ústavní soud přiznáním rodičovství dvěma gayům v Česku, kteří jinak žijí v Kalifornii, zasáhl do českého rodinného práva a chtěl nahradit demokracii, souhlasit. Každý případ je jedinečný, a právě proto je třeba soudcovskou nezávislost respektovat i tehdy, pokud má člověk na věc jiný názor, ať už po lidské či právní stránce,“ sdělil serveru Lidovky.cz.

Průlomové rozhodnutí

Problém souhlasit s Klausem má také právnička Iva Jelínková. „Naopak rozhodnutí Ústavního soudu kvituji a považuji ho za průlomové,“ uvedla advokátka specializující se na rodinné právo. Doufá, že by mohlo napomoci ke změně právní úpravy, která v současné době neumožňuje společné osvojení párům stejného pohlaví.

Podobného názoru je také pražská advokátka Martina Szwarcová.Ústavní soud tímto rozhodnutím nezavádí plošné uznávání rodičovství párů stejného pohlaví, natož aby měnil legislativu, k čemuž je oprávněný jen zákonodárce. Toto rozhodnutí se týká individuálního případu, kdy Ústavní soud nefunguje jako poslední instance, ale jako orgán, který má kompetenci rozhodnout, zda bylo porušeno některé ústavně zaručené lidské právo či svoboda,“ vysvětlila, proč nelze s Klausem ani některými citovanými právníky souhlasit.

Rozhodnutím Ústavního soudu podle Szwarcové rozhodně nedochází k zásahu do procedury parlamentní demokracie.

  • 141Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz