Česká republika, jejíž premiér Petr Nečas do Bruselu přicestoval z Londýna vlakem společně s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem, klade důraz především na posílení a budování vnitřního trhu EU a její konkurenceschopnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Česko a Británie jsou jediní dva členové EU, kteří nechtějí připojit svůj podpis pod fiskální dohodu. "Já se vůbec necítím izolován a osamocen. Je to jeden z mnoha desítek různých paktů, dokumentů, smluv a podobně, které se podepisují," poznamenal o českém postoji Nečas cestou do Bruselu.
Staronový prezident EUHerman Van Rompuy bude podle očekávání prezidentem Evropské unie až do listopadu 2014. O novém mandátu pro bývalého belgického premiéra na dva a půl roku rozhodli ve čtvrtek nejvyšší představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu. |
ČR může přistoupit později
Pakt, jenž bude platit pro unijní země platící eurem, mimo jiné počítá s povinností, že státy zakotví ve svých zákonech pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů.
Pokud by ČR k dohodě přistoupila, což kdykoli v budoucnu může, pak by pro ni její ustanovení začala platit až po českém přijetí eura. K tomu se sice Praha v přístupových jednáních s EU zavázala, avšak bez určení konkrétního termínu.
Pakt o rozpočtové odpovědnosti je určen pro členy eurozóny, ale ani u všech jejích členů není jasné, zda jej nakonec schválí. Irská vláda se v úterý shodla, že o něm Irové rozhodnou v referendu. Když se tam lidové hlasování konalo kvůli lisabonské smlouvě o reformě fungování EU, tak Irové nejprve hlasovali proti a smlouvu schválili až v opakovaném referendu.
ČTĚTE VÍCE: |
V případě odmítnutí paktu v některé zemi by přesto dohoda mohla začít platit. Počítá se totiž s tím, že se tak stane ve chvíli, kdy ji ratifikuje nejméně 12 ze 17 států eurozóny. Když by ji ale kupříkladu Irové odmítli, pak by nemohli v budoucnu čerpat prostředky ze záchranného fondu eurozóny (ESM).
