* LN Kdy jste naposledy viděla svou finálovou jízdu z Pekingu, při níž jste se osudově zvrhla?
Doma hned po návratu z Číny. Vlastně ne, ještě jednou při vyhlašování ankety Kanoista roku mi ji z legrace pustili.
* LN Z legrace?
Hláška „horní záběr ve válečku“ se stala při trénincích relativně častým vtipem. Je to manévr, který k ježdění na vlně patří. Musí se ale udělat ve správnou chvíli a s citem. Kdykoliv určitá kombinace na vodě k tomuhle záběru svádí, většinou nějaká poznámka v žertu padne. Všichni ale vědí, že nejsem první ani poslední, kdo se zvrhl za záběrem. Mně se to bohužel přihodilo v Pekingu v klíčovém okamžiku...
* LN Souží vás ještě tahle chvíle, která vás připravila přinejmenším o stříbrnou medaili?
Trochu smutku cítím pořád. Spíše ale převažují pocity, že jsem na tamější hnusný trati po dlouhém trápení začala před závody předvádět docela solidní jízdy. Všechny kajakářky při olympijském finále, s výjimkou Eleny Kaliské, která vyhrála, na vodě vypadaly tragicky. Já jsem sice zajela výsledek nula, ale nebýt té jedné dramatické chyby, z jízdy jsem měla dobrý pocit.
* LN Pokračovat v kariéře jste se rozhodla až v lednu, kdy vám myšlenku nekončit prý vnukl vnitřní pocit. Můžete ho popsat?
Úplně se popsat nedá. Na podzim jsem sportovala bez nalinkovaného tréninkového plánu a velké intenzity. Necítila jsem jistotu, jestli budu schopná, ale taky ochotná znovu jít do totální tréninkové dřiny a přemáhání. V lednu jsem ale najednou cítila, že to zkusit chci.
* LN Vzhledem k podzimní volnější přípravě by se dalo odhadovat, že nyní v peřejích jezdíte s větší chutí než obvykle.
Po pár tvrdých týdnech v zimě mně tělo zase oznamuje, že se mu trénink až tak úplně nelíbí. Zima bere člověku hrozně moc sil.
* LN Jak vám organismus dává nespokojenost najevo?
Nejvíc trpím na ramena, ale spíše jsem z té zimy taková nijaká, jakoby vnitřně stažená. Hlavně psychicky. Neměla jsem na vodě často dobrý pocit, ani radost. Ale říkám si, že když zvládnu nominaci na mistrovství světa, mohla bych se na něj připravovat už v klimaticky příznivějších podmínkách.
* LN Úvodní nominační závody vás čekají již za dva týdny. Co když se mezi trio nejlepších českých kajakářek neprobojujete? Praštila byste v tom případě s vodním slalomem?
Otrávilo by mě to, ale jak bych zareagovala, nevím. Nejspíš bych přes léto ještě objezdila nějaké mezinárodní závody. Ale na mistrovství světa do La Seu dUrgell, kde jsem závodila už na olympiádě před 17 roky, bych se v září podívat chtěla. Vždycky jsem se tam ráda vracela a před deseti roky jsem tam navíc vyhrála mistrovství světa.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
