„Nejvíc se lázním dařilo v první polovině minulého století, po druhé světové válce budovu převzal stát. Většina Liberečanů sem chodila na plavání. Po roce ’89 se ale situace změnila, budova chátrala. V roce 2009 jsme dostali nabídku od liberecké radnice, zda nechceme naše sbírky přestěhovat do lázní,“ shrnul historii lázní Jan Randáček, ředitel Oblastní galerie Liberec, jejíž sbírka je pátá největší v České republice.
Zatímco v jiných městech obdobné projekty zkrachovalých městských lázní zejí prázdnotou a stále chátrají, na severu Čech se s obdobnou situací vypořádali bravurně. Během dvouleté rekonstrukce se z plovárny staly reprezentativní prostory. Bazén zcela zmizel pod skleněnou podlahou. Odstraněny byly i kachle. Hlavní sál tak tvoří jednoduchý a čistý interiér, který zdobí pouze sloupy a světle modré zábradlí.
Pohled do původních libereckých lázní.
Jako vtipný odkaz minulosti zdobí jednu stěnu původní nápis: „Plavky ždímejte do výlevek.“ Rekonstrukcí prošly nejen interiéry plovárny a dalších místností, ale i fasáda historické budovy. Součástí galerie je nově také kavárna. Novinkou je pak zasazení moderní budovy depozitáře, která jako strohý hranol přímo sousedí s historickou budovou.
„Nyní je k původní budově přistavěna moderní část, kde je depozitář, restaurátorská dílna a badatelna. V interiéru hlavní budovy jsme chtěli zachovat co nejvíc původních prvků. Je tam například šatnová kabinka nebo prosklený strop, který býval nad bazénem,“ říká ředitel galerie.
Původní bazén byl překryt skleněnou podlahou.
Rozsáhlé prostory umožní galerii pořádat i několik výstav najednou. K odkazu lázní se hlásí vůbec jedna z prvních expozic zvaná Plavci. Obrazy, plastiky a video umístěné přímo na pomyslné dno galerie námětově spojuje vztah člověka k vodnímu živlu.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
