O úmrtí informoval jeden z jeho spolupracovníků Martin Heller.
Werner Forman fotografoval kulturní památky v 55 zemích. Postupně tak shromáždil rozsáhlou dokumentaci nesmírné hodnoty. Jeho londýnský archiv je významným zdrojem ikonografie kulturních památek, z něhož čerpají badatelé, dokumentaristé a nakladatelé z celého světa.
Úspěch už od mládí
Forman projevil talent fotografa již v mládí, například jeho snímky letadel byly natolik zajímavé, že již koncem roku 1936 Československé aerolinie vyzvaly tehdy patnáctiletého mladíka k pravidelné spolupráci, která trvala až do okupace. Po vypuknutí války Forman pro ilegální skupinu pořizoval fotodokumentaci nacistické brutality v Terezíně, určenou pro spojenecké vlády. V roce 1942 byla skupina gestapem odhalena a Forman unikl jen tím, že se připojil k transportu mladých mužů povolaných na práci do Německa s výmluvou, že ztratil doklady.
S nucenou prací v Mnichově se pojí i příhoda, která jej silně ovlivnila na zbytek života: onemocněl spálou a málem na ni zemřel; jeho bratru se ale podařilo v márnici nemocnice vzkřísit jeho domnělou mrtvolu a tehdy jim bylo dovoleno vrátit se do Prahy. Protože jeho matka byla Židovka, rodiče i oba bratři byli posláni do koncentračních táborů.
Po válce se Forman věnoval starému orientálnímu umění a jeho první kniha Čínské umění vyvolala takový ohlas, že jej Čína pozvala na půlroční stáž do svých muzeí. Celkem pak se svým bratrem Bedřichem vydali na 40 knih o mimoevropských a starověkých kulturách, včetně egyptského umění ve sbírkách Britského muzea.
Po roce 1968 Werner Forman pokračoval v tvůrčí činností v zahraničí, zejména v Londýně. Do svých edicí prosazoval i české odborníky a řada jeho knih vyšla následně i v češtině. Posmrtný život na Nilu bylo poslední Formanovo dílo vydané česky v roce 1994. Na jaře 1997 se v Národním muzeu konala výstava jeho fotografií pod názvem Kouzlo starého Egypta: umění čtyř tisíciletí ve fotografii Wernera Formana.
