jazykovědný rozbor Davida Prachaře je pozoruhodný. Příjmení Chramosta má několik možných výkladů. Apelativum chramost znamená „houští“, pak by šlo patrně o příjmení podle bydliště. Možná je ale i motivace vlastnostmi duševními či fyzickými. Na západní Moravě označuje apelativum chramosta „hrubého člověka“. A v úvahu připadá i výklad ze slovesa chramostit, tj. „chrastit“, nebo z východomoravského nářečního slovesa chrámat, tj. „kulhat“.

Teď jsem se dočetl, že pomáhala chartistům ve vězení a posílala různé balíčky do některých vězení. I kardinál Duka ji děkuje, protože když byl vězněn v korekci, dostával i od ní přilepšení, protože bachaři s vězněnými sympatizovali a dárky jim propustili

NIC ZE SVÉHO ŽIVOTA NEMŮŽETE VYGUMOVAT -https://www.respekt.cz/tydenik/2018/28/vlasta-chramostova-a-jeji-znovuzrozeni

V letech 1962–1968 byla členkou KSČ –

CHRAMOSTOVÁ: ŽIVOT JE NEPŘEKONATELNÝ DRAMATIK -

https://www.respekt.cz/tydenik/2018/28/zivot-je-neprekonatelny-dramatik

Ona nic ze svého života negumovala, ke všemu se přiznala. Vámi odkazované články jsem ještě nečetl, ale podívám se na ně, dík za odkazy.

Odpustit (je-li to na vás) můžete (nemusíte) člověku, který se přizná a omluví. Ona své přiznání navíc potvrdila statečným životem, který by leckdo i s nepokaňkaným životopisem nedal.

Oproti ní je bezpočet těch, kteří také selhali, ale nikdy to nepřiznali, nikdy se neomluvili; takoví o odpuštění nestojí, a proto si ho nezaslouží; pravda sice je, že odpuštění si nezaslouží nikdo (je nenárokovatelné), ale rád odpustím tomu, komu je líto toho, jak selhal, a snaží se to odčinit (byť neodčinitelné, protože se stalo a nelze vzít zpět). Nadto zde nemám co odpouštět – v době selhání paní Chramostové jsem ještě nebyl na světě (*1968); naopak i jako evangelík, který nevěří v očistec (a tedy ve smysl modliteb za zemřelé), za ni občas ztratím tichou modlitbičku ve smyslu co kdyby (ti katolíci přece jen měli pravdu).

Líbil se mi ve včerejších (dneska už je totiž v

Sbohem, Vlastičko, přeji príma obláček..

Odkaz Vlasty Chramostové:

Vlasta díky svému hereckému talentu a příjemnému vzezření to bravurně sehrála jak vůči divákům, tak komunistům i disidentům, ale bohužel, nikoliv sama vůči sobě. Proto několikrát v životě léčila svého ducha v psychiatrické léčebně.

Jak to sehrát sám se sebou? Toto je právě ten hlubší odkaz obdivované herečky Vlasty Chramostové.

No, A ? Udělalo se vám dobře ?

Takže Klára Tanečnice si své estébáckokomoušské angažmá "odpracovala" tím, že byla (stejně jako další komouši) signatářkou Charty 77... proto by snad měla být velebena? A co jiní občané, kteří se nikdy v životě nesnížili k prostituování s komunistickým režimem? Copak si Chramostová a Dubčekovo progresivní křídlo komoušů přálo aby KSČ neměla vedoucí úlohu ve státě? Copak si přáli, aby socialismus vystřídala demokracie? Copak chtěli vyměnit socialistické plánování za tržní hospodářství? Ne, jen se chtěli dostat ke komoušským korytům kam je Brežněvovi kámoši nechtěli pustit...

Většina občanů jsme drželi hubu. Paní Vlasta se vzpamatovala ze svých selhání a zbytek života dosvědčovala to, co vy asi nikdy nedokážete. Kde jste byl za normalizace? Statečně jste mlčel? Co jste dělal proti totalitě? Budete statečně mlčet?

Na začátku 60. let měly společnou divadelní šatnu herečky Vlasta Chramostová, Jiřina Jirásková a Jiřina Švorcová...

Na jejich dalších osudech je nejlépe vidět celá složitost a spletitost osudů lidí ve 20. století v naší zemi.

Paní Chramostová si nejprve vědomě a cíleně vybrala angažovanou cestu s komunistickou mocí. Z kraje 60. let se "upsala Ďáblu" a také dostala poctu "Zasloužilý umělec".

Když jí podporované progresivní křídlo KSČ prohrálo boj o moc po r. 1968, přešla do opozice ztělesněné Chartou 77 (která byla tvořena z větší části právě vyloučenými Komunisty..). Určitě si užila své, a nic příjemného to nebylo. Po r. 1989 mohla opět hrát.

Paní Chramostou jsem viděl hrát v divadle. Přiznám se, že její herecký projev mne neoslovil, ale to je v oblasti umění v pořádku. Někomu třeba afektovaný a patetický herecký výraz naopak vyhovuje a oceňuje ho.

Paní Chramostová si zasloužila mediální pozornost a důstojné rozloučení s přiměřenými státními poctami. Co si rozhodně nezasloužila je zneužití jejího pohřbu

Jejího pohřbu někdo zneužil Nejsem Pražák, takže nevím jak to tam chodí, ale mám dojem, že byla snaha rozloučit se s ní důstojně

Takže soudruhům z kavárny nestála ani za to, aby zaplnili hlediště Národního. Hlavně ječet proti Gottovi, se kterým se přišlo osobně rozloučit 50 tisíc lidí, Chramostovou oslavovat jako vzor svědomí (KSČ, StB), ale na pohřeb jí nejít.

dívejte se jinam...

Statečná osoba. Po roce 1968 se nesehnula před režimem, ani s ním neuzavřela dohodu, tak aby mohla vystupovat a vydělávat milióny. Čím více takových v ČR bude tím lépe a svobodněji se tady bude žít. Čest její památce.

No jo, před rokem 1968 dělala s komunisty a estébáky společnou věc. Kariéra nade vše. Pak holt šla s tou partou bolševiků, která prohrála. Špatně to odhadla a pak vytvořila legendu o svém "svědomí".