Sbírka byla přitom odhalena zcela náhodou, když celníci v roce 2010 namátkově zkontrolovali kvůli finanční hotovosti dnes 80letého Cornelia Gurlitta, píše německý server focus.de. Muž tehdy cestoval vlakem ze Švýcarska do Mnichova a v Bernu měl prodat galeristovi Eberhardu Kornfeldovi obrazy ze své utajené sbírky. U sebe měl přes devět tisíc euro v hotovosti, což je sice povolené, ale krajně nezvyklé. Policie jej tedy sledovala dál a našla v jeho bytě cennou sbírku. Prázdné rámy v bytě utvrzují v podezření, že Gurlitt žil z prodeje cenných obrazů mnoho let. O obrazy však moc nepečoval. Spolu s nimi byly v bytě poházené zbytky potravin a staré plechovky.
ČTĚTE TAKÉ |
Kolik si Gurlitt vydělal z jejich prodeje, není jasné. Zřejmě se mu ale dařilo dobře. Podle serveru abendzeitung-muenchen.de nikdy nepracoval, neplatil daně ani zdravotní pojištění. Německé úřady o něm až do odhalení sbírky nic konkrétního nevěděly. Mnoho o něm podle serveru nevěděl ani jeho soused, který jej viděl od sprna jen dvakrát. "Nikdy nepřišel na návštěvu a když jsem zvonil, neotvíral," popsal soused Grulitta.
Zkonfiskované židovské sbírky
Kde Grullit cenná díla v takovém měřítku vzal? Německá média i policie se shodují v tom, že obrazy pocházejí ze sbírek židovských sběratelů a majitelů, kterým byly ve 30. a 40. letech minulého století zabaveny jako "zvrhlé umění" (tímto pojmem nacisté nazývali neněmecká díla nebo ideologicky nevhodné umělecké směry jako avantgarda). Cornelius Grullitt měl díla získat od svého otce, obchodníka s uměním Hildebranda Grullitta, který s nacisty při vyhledávání "zvrhlého umění" spolupracoval. Pověřit je měl ministr propagandy Joseph Goebbels.
Výstava "zvrhlého umění"Výstava "Zvrhlého umění" byla otevřena byla v Mnichově v červenci 1937. Výstavě předcházelo zabavení 16 000 děl ve 32 německých muzeích. Na samotnou výstavu se pak z nich dostalo 650 maleb, kreseb, soch, tisků a knih 71 umělců. Na výstavě byla propagandisticky zneužita díla označovaná nacisty za „degenerovaná“ či „neněmecká“. Zhruba 300 děl z této výstavy policie nalezla v mnichovském bytě. |
V době nacistických konfiskací majetku bylo pro Hildebranda Grullitta, otce Cornelia, jednoduché se k obrazům dostat. V roce 1938 Hitler přijal zákon o konfiskaci produktů zvrhlého umění. Díla tak nacisté získali bez nároku na náhradu. Hildebrand Gurlitt byl v letech 1938-1941 jedním ze čtyř znalců umění pověřených Říší. Měl zprostředkovávat prodej a výměnu nacisty zabavených děl a mnoho z nich se ztratilo neznámo kam, ovšem až doteď. Asi 300 obrazů pochází ze známé výstavy "zvrhlého umění" z roku 1937, dalších 200 pak figuruje na seznamech hledaných uměleckých děl.
Po válce Hildebrand Gurlitt rehabilitován. Měl židovské kořeny a nepatřil k žádné nacistické organizaci. Od roku 1947 byl opět aktivní v uměleckém obchodu. V roce 1957 zemřel a svému synu Corneliovi zanechal pravděpodobně jeden z největších uměleckých pokladů na světě. Hodnotu nevídaného nálezu zatím kunsthistorici odhadují, ale německý server focus.de píše o částce vyšší než je miliarda eur.
