Loni uprchlíci spáchali zhruba 208 000 trestných činů, o 79 procent víc než v roce 2014. Ve stejném období ale přišlo do Německa téměř 1,1 milionu běženců, což je o 440 procent víc než v roce 2014.
Kriminalisté také upozornili, že nárůst počtu trestných činů spáchaných uprchlíky zaznamenávali především v prvním pololetí. Ve druhé polovině roku, kdy imigrační vlna výrazně zesílila, se počet měsíčně spáchaných trestných činů už nezvyšoval.
S tímto vývojem souvisí i podíl trestných činů, který připadá na jednotlivé národnosti. Albánci, kteří loni tvořili osm procent uprchlíků v Německu, se podíleli na 17 procentech trestných činů. Kosované tvořili čtyři procenta běženců, podíleli se na 14 procentech trestných činů. Občanů Srbska byla mezi uprchlíky dvě procenta, na trestných činech se ale Srbové podíleli z 11 procent.
Země západního Balkánu jsou přitom od poloviny loňského roku na německém seznamu bezpečných zemí, takže jejich obyvatelé mají jen mizivou šanci azyl v zemi získat. Počet běženců z těchto států se ve druhém pololetí výrazně snížil.
  |
Syřané, kteří loni tvořili 47 procent zaregistrovaných běženců a i nyní zůstávají nejpočetnější přistěhovaleckou skupinou, se podle BKA podíleli z 24 procent na trestných činech spáchaných uprchlíky. Podproporční počet trestných činů ve srovnání s podílem na počtu přistěhovalců je také mezi občany Afghánistánu a Iráku.
BKA také uvedl, že nejvíc trestných činů spáchaných běženci jsou krádeže, na celkovém počtu se podílejí z jedné třetiny. Další třetinu trestných činů tvoří ty, které policie řadí do kategorie falšování dokumentů; mezi ně patří jak upravování úředních dokumentů, tak jízda načerno v hromadné dopravě. Podíl trestných činů se sexuálním podtextem je nižší než jedno procento.
Bild nicméně upozornil, že v bilanci BKA nejsou zahrnuty silvestrovské útoky v Kolíně nad Rýnem a v dalších městech. Tyto trestné činy zatím nejsou plně vyšetřeny.
Faymann: Německo se brzy změní
Německo brzy po vzoru Rakouska změní svou vstřícnou migrační politiku a sáhne k restriktivním opatřením. V rozhovoru s deníkem Kurier to dnes uvedl rakouský kancléř Werner Faymann. V otázce zajištění ochrany hranic se Vídeň shoduje i s názory visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko).
Každá vláda musí podle Faymanna vždy jednat „s ohledem na realitu“. „A to jsme také udělali a já věřím, že jsme učinili opatření, ke kterým sáhne i Německo. Jsem osobně přesvědčený, že brzy budeme (s Německem) opět v souladu,“ uvedl kancléř v otázce na vztahy s Berlínem po nedávném zpřísnění rakouské migrační politiky.
Reportáž od Egejského moře: Uprchlíci obětují vše. A nikdo je nezastaví |
V otázce přerozdělování běženců stojí Rakousko podle Faymanna stále na straně Německa a Švédska. Nadále trvá i na možnosti krátit zemím, které nejsou ochotné se na přerozdělování podílet, dotace z fondů Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová tento krok vždy odmítala a tvrdila, že takové žádosti se sluší vznášet až na konci debaty. „Myslím, že se konci debaty blížíme,“ uvedl Faymann.
Co se týče ochrany hranic souhlasí kancléř s takzvaným plánem B, o kterém hovoří země visegrádské čtyřky. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Plán Angely Merkelové, která sází na větší spolupráci s Tureckem, má podle Faymanna naději na úspěch, „musíme ale každopádně přijmout opatření i na hraničních přechodech“. Na možnost, že vnější hranice EU nebudou dostatečně a včas zajištěné, se podle něj musí připravit i balkánské země. „Pokud to pak nebude třeba, tím lépe,“ dodal kancléř.
