Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

V pohřbívání Romové nejsou jiní

Česko

DISKUSE

Po přečtení hlavního tématu na celé druhé straně pondělních Lidovek (LN 10. 8.) by mohl vzniknout dojem, že Romové, zejména olašští, na rozdíl od ostatních obyvatel naší země pohřbívají své mrtvé obskurním, nám neznámým způsobem. Opak je pravdou!

Bližší většinovému obyvatelstvu jsou Romové právě v pohřbívání („do země“ až do kraje minulého století, a to v našich zemích výlučně!). Nikdy ani u nás nebyl obyčej odevzdat své zemřelé ohni, řece, moři nebo dravcům. Pokud jde o pohřeb žehem, je to u nás pořád ještě novinka. Zároveň je však většinové obyvatelstvo právě dnes nesmírně háklivé na memento smrti, natož na smrt samotnou. Jako by jí nebylo - a když nastane, nejlépe popel rozprášit, u rakve radši nemluvit, něco hudby, případně oslavné řeči na nebožtíka a dost. Zcela moderní, módní či laciné je pohřeb vůbec nekonat. Nejlépe nás recyklovat a věk nevídaně prodloužit. Dnešní romský pohřeb připomíná více ten náš před sto lety, s funébrmaršem na hřbitov a veselou hudbou do hospody, od smrti do života. Ovšem ještě něčím nám je ten romský pohřeb blízký: církevním pohřbem, kde nad hrobem zazní slovo nejen lidské, nýbrž i Boží. Tam se volá nejen k těm, kdo jsou na dosah, nýbrž dnešním slovníkem „k Tomu, který nás přesahuje“. A vůbec se nepohoršujme nad pro nás zvláštními obyčeji, jako je ustrojení mrtvého a předměty do rakve vložené. Naši předkové činili podobně a archeologové se z toho radují dodnes. A pokud je zvláštní ta spojitost s předkřesťanskými tradicemi, nejsme na tom jinak ani my. Stačí připomenout naše víly, šotky, skřítky a plivníky, naše pohádky a Erbenovu Kytici. A vedle toho i navzdory tomu: křesťanský pohřeb. Média přinesou barvité záběry, avšak o tom, co řekl kněz, co zaznělo z Bible -ani slovo. Takové je naše zpravodajství i vnímání našeho světa.

Chováme se k nim absurdně Rádi se oháníme smyslem pro práva etnik, a svobodu tomuto etniku vlastní upíráme. Svobodu zůstat na místě, nebo jít dál. EU stejně jako Kanada. Absurdně je buď nutíme žít na jednom místě, nebo je z něho vyháníme. Nacisté se pokusili je vyvraždit, čímž pravda Romů na západě Evropy ubylo, a k nám ještě naopak olašští přicházeli. Je od věci je dnes členit na dvě skupiny. Romové se pohybovali po Evropě nejméně 600 let, pokud ovšem nebyli vyháněni jinam, a to často pod drakonickými tresty, mučením, popravami. Je zlé je vyhánět, stejně jako nutit, aby se usadili provždy v jednom státě. Patří to k jejich založení. Není to ani dobře, ani špatně. Prostě je to tak. Je to přirozené, chtě nechtě i pro nás, většinovou společnost, podobně jako jaro, léto, podzim a zima.

O autorovi| Jan Kašper, farář Českobratrské církve evangelické

Autor: