Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

V táboře v Letech zahynuli jeho bratr a sestra. Ať se Rozner vrátí do školy, volá pamětník

Česko

  5:01
PRAHA - Tento týden by se měl sejít mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny, aby zvážil, jak se postaví k žádosti policie o vydání poslance SPD Miloslava Roznera. Zákonodárce zpochybnil existenci koncentračního tábora v Letech. Mezitím bojuje u Ústavního soudu o svá práva Jan Hauer. Táborem v Letech prošla jeho matka, dva sourozenci tam zemřeli. Hauer chce dosáhnout toho, aby ho policie zahrnula do trestního řízení.

Poslanec Miloslav Rozner. foto: ČTK

„Oba moji rodiče byli v koncentračním táboře, otec v Rakousku, matka v Letech. Tam zahynula její dcera, byly jí tři měsíce, a kluk, tomu byly dva roky,“ sdělil serveru Lidovky.cz letos dvaasedmdesátiletý muž. „To jsou věci, které vám pořád leží v hlavě. Bolí z toho u srdce, nedá se s tím srovnat,“ dodal. Sám se narodil dva roky po válce, tragická zkušenost jeho předků na něj však intenzivně doléhá.

Proto jím otřáslo, když Česká televize před časem upozornila, jak o táboře v Letech smýšlí poslanec SPD Miloslav Rozner. Na sjezdu hnutí ho označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Hauer proto policii adresoval trestní oznámení. „Tohle se vás musí dotknout, my nemáme srdce z kamene,“ vysvětluje. Pod slovem „my“ myslí etnikum Sinti, k němuž náleží. 

Rozner ve společnosti popíračů holokaustu. Funkce poslance mu může přitížit, míní advokát

Hauerovu matku sebrali pro její původ v Praze, pak ji protektorátní represivní složky internovaly v Letech. Po smrti svých dvou dětí putovala do Terezína. V roce 1944 se dostala zpět do Prahy. V hlavním městě ji poznal Hauerův otec. V Osvětimi však zemřeli dva jeho synové z předchozího manželství. Jan Hauer tak za války přišel o čtyři sourozence.

„Bylo mi asi dvanáct let, když mi o tom začala máma vyprávět. Táta o koncentráku nikdy nemluvil. Vždycky mávl rukou, šel do pokoje a brečel, když jsme se na to ptali,“ vzpomíná Hauer na okamžiky, kdy se o tragických osudech rodiny začal dozvídat. „Jako malýmu klukovi mi nejvíce utkvělo, když mi matka vyprávěla, jak v Letech zacházeli s malými dětmi. Třeba že je hodili do rybníka, kde umřely, utopily se.“

‚Okamura i Rozner šlápli vedle‘

Jeho vyprávění ostře kontrastuje s tím, jaké představy o letském lágru mají někteří představitelé SPD. Její lídr Tomio Okamura v minulosti prohlásil, že tábor nebyl oplocený. Kvůli tomu ho jako Roznera prověřovala policie, ale na rozdíl od jeho kolegy případ odložila.

„Pan Rozner i pan Okamura šlápli vedle. Měli by se vrátit do školy, aby poznali historii českého národa. O našich lidech nic nevědí. Přišli jsme sice z Rakouska, ale žijeme tu dvě stě let,“ říká Hauer. Proč se Okamura s Roznerem trefují do tragické historie Let, příliš nerozumí. „Nikomu jsme nic neudělali, tak proč to říkají? Myslím si, že z jejich strany je to neznalost. A možná jsou také rasisticky založení,“ míní.

Příbuzní Jana Hauera, řada z nich nepřežila druhou světovou válku.
Jan Hauer, jehož matka koncentračním táborem v Letech prošla a bratr se sestrou...

Zda na Roznera policie dosáhne, není jasné. Původní plán mandátového a imunitního výboru bylo vydat kolegům doporučení ještě předtím, než 22. ledna odstartuje další schůze sněmovny. „Zřejmě se to nestihne, protože ještě stále čekáme na určitou součinnost orgánů činných v trestním řízení. Jak dozorujícího, tak dohledového státního zastupitelství,“ uvedl pro Lidovky.cz předseda výboru Stanislav Grospič. 

Podle žalobce je poškozený veřejný zájem

Hauer by přitom rád do trestního řízení promluvil. Protože ho ale policie ani žalobci nechtějí zahrnout do případu jako poškozeného, podal ústavní stížnost. „Směřuje proti rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze o odložení podnětu k výkonu dohledu,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Jinými slovy se Hauer domáhá toho, aby ústavní instance zrušila rozhodnutí žalobců, jež ho odmítla pustit do řízení.

KOncetrační tábor

Tábor v Letech vznikl rozhodnutím protektorátní vlády Aloise Eliáše v roce 1940, původně sloužil jako pracovní tábor pro vězně. Na základě rozhodnutí nacistů postavit „Cikány“ na úroveň Židů změnila protektorání vláda tábor v létě 1942 na „cikánský“. Jeho smyslem pak bylo sdružovat lidi určené k deportaci do vyhlazovacích táborů. 
Tímto způsobem prošlo lety 1309 lidí, 327 z nich v otřesných podmínkách tábora zemřelo. V srpnu 1943 byl tábor uzavřený. V 50. letech na jeho místě nechal komunistický režim vybudovat velkovýkrmnu vepřů. 
V srpnu 2017 schválila vláda Bohuslava Sobotky odkup areálu vepřína, majitelem byla firma AGPI, za 450,8 milionů korun. Smlouva vstoupila v platnost loni v únoru. Stát objekt srovná se zemí a vybuduje na místě památník

Podle stížnosti policie i žalobci Hauerovi upřeli jeho ústavní právo domáhat se náhrady nemajetkové újmy (žádá symbolickou korunu). Vzhledem k historii své rodiny, hlubokému prožívání ztráty blízkých příbuzných v Letech a z toho plynoucímu pocitu křivdy kvůli prohlášení Roznera, se cítí být slovy trestního zákona poškozeným. Pokud by mu byl tento status přiznán, měl by lepší pozici pro obranu svých práv a důstojnosti. Mohl by třeba navrhovat důkazy.

„V dané věci, ve které požádala policie o vydání poslance k trestnímu stíhání pro podezření z přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, není žádná konkrétní osoba vedena jako poškozená – poškozený je veřejný zájem,“ přiblížil serveru Lidovky.cz dozorující státní zástupce Petr Jeziorek aktuální pozici orgánů činných v trestním řízení, kterou chce Hauer stížností zvrátit.

Kdyby s podáním uspěl, má jasnou představu, co by kriminalistům chtěl sdělit. „Chtěl bych jim říct, že co se dělo za války v lágrech, bylo proti lidskosti. A že pan Rozner lže,“ podotkl Hauer. „Pro mě není důležité, aby dostal trest. Nejsem z těch, který by někomu přál něco špatného. Ale chci, aby veřejně prohlásil, že lhal a aby uznal pravdu,“ přiblížil svou představu, jak by měla Roznerova kauza dopadnout.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!