BOHEMÁK
Nedávno jsem se tu dopustil mírné kritiky našeho brankáře Radka Sňozíka. Stydím a omlouvám se za svoji malověrnost. Sňozík je bůh.
Nebo je také možné, že bůh se na těch několik desítek nedělních minut stal klokanem. Je ale úplně jedno, jak to bylo, když jsme smetli Teplice 2:0. Do zimního spánku zbývá už jen v Edenu rozprášit Hradec a jako šláftruňk remizovat s Plzní alespoň 3:3.
Zatím jde všechno dobře. Sešívané zoufalce i ubohoučké Chachary držíme bezpečně pod sebou. Nastříleli jsme víc a inkasovali méně gólů než oba týmy, které kdysi hrály v pohárové Evropě. To je slušná vizitka a byla by ještě lepší, kdyby se tento souboj odehrával o několik pater výš. Ale nemůžeme chtít všechno.
Mač v Teplicích zvládli naši chlapci skvěle. Pečlivě dodržovali taktiku a díky aktivnímu presinku se jim už v první půli podařilo nejméně dvakrát překročit půlicí čáru. A tu se projevila zkušenost a chladnokrevnost klokanů v zakončení – Škodovka rybičkou roku vsítil vedoucí gól (Škodovka je taky bůh). Druhý poločas už byl pohodový. Klokani drželi otěže zápasu ve svých tlapkách, zatímco na kopačky domácích se lepila nervozita. Vše vrcholilo přímým kopem Štohanzla, po kterém si dal dezorientovaný teplický obránce vlastní branku (Štohy není bůh, ale jenom těsně).
Při sledování 15. kola mě napadlo, jak ještě vylepšit hru. Mohli bychom ze Slavie angažovat naši bývalou hvězdu Karolka Kisela. Proč by nám nekývnul? V současné době máme víc peněz, lepší sportovní formu a na rozdíl od Slavie nebudeme mít starosti se záchranou.
O autorovi| Autor (36) zažil mistrovskou sezonu jako malý chlapec a od té doby mu není pomoci.
