Gülen, který v současnosti žije ve Spojených státech, patřil mezi Erdoganovy spojence. Je vůdčí postavou hnutí Hizmet, které kontroluje množství médií, škol a kulturních center. S Erdoganem se Gülen rozkmotřil před rokem, když začalo vyšetřování korupce, jež se dotklo lidí z nejužších kruhů kolem současného prezidenta.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nedělní zátah proti listu Zaman a televizi Samanyolu znamená další eskalaci sporu mezi současným tureckým prezidentem a Gülenem. „Svobodu slova nelze umlčet,“ křičel dav lidí shromážděných před istanbulskou redakcí Zamanu.
Média i policie
 Šéfredaktor Zamanu Ekrem Dumanli.  Svobodná média nemohou být umlčena, hlásá nápis protestujícího v Turecku. |
Podle tureckých médií byly vydány zatykače na 32 lidí a policie zadržela 23 z nich. Jsou mezi nimi také dva bývalí velitelé policie. Erdogan obviňuje Gülena, že se v Turecku prostřednictvím svých příznivců v justici, policii a dalších státních institucích snaží vytvořit „paralelní struktury“ a odstavit ho od vlády. Gülen tato obvinění odmítá.
Když se Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) v roce 2002 dostala k moci, zavedla v prvních letech své vlády řadu demokratických reforem. NATO uvádělo Turecko jako příklad muslimského státu s fungující demokracií, nicméně v poslední době se Erdogan stal terčem kritiky kvůli sklonu k autoritářství a potlačování opozice.
