Volby se považují za test premiérovy popularity. Erdogan již dříve prohlásil, že hodlá odstoupit, pokud jeho strana nezvítězí. Erdoganův kabinet řeší množství skandálů, jedním z nich je korupční aféra, do které byli údajně zapleteni někteří ministři. Kritiku si turecký premiér vysloužil i za zablokování komunikační sítě Twitter a portálu YouTube.
ČTĚTE TAKÉ: |
AKP se dostala k moci v roce 2002. Od té doby neprohrála jediné volby. V komunálních volbách v roce 2009 získala 39 procent hlasů a letos chtěla obdržet alespoň stejné množství. Hlavní opoziční uskupení, Lidová republikánská strana (CHP), popisuje Erdogana jako zkorumpovaného diktátora, který je odhodlán udržet se všemi prostředky u moci.
Volby v Turecku testují Erdoganovu budoucnost. Při střetech zemřelo šest lidí
Napětí v Turecku v posledních dnech před volbami narůstalo. Při střetech, které dnešní volby doprovázely, zemřelo podle agentury Reuters na jihovýchodě země osm lidí.
Erdogan tvrdí, že obvinění z korupce je spiknutím organizovaným jeho ideologickým protivníkem, umírněným islámským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije ve Spojených státech.
V souvislosti s policejním vyšetřováním proto začal tvrdě bojovat s justicí, kterou viní z předpojatosti, a v rámci tohoto boje dal propustit či přemístit několik tisíc policistů, státních zástupců a soudců. Vláda si také zajistila větší vliv nad Nejvyšší radou soudců a prokurátorů (HSYK), která patří k nejvyšším justičním orgánům v zemi.
Kontroverze vzbudily i vládní zásahy na internetu. Minulý týden zablokovaly turecké úřady sociální síť Twitter, a i když soud ve středu nařídil blokádu ukončit, tak vláda v kontroverzních zásazích pokračovala. Ve čtvrtek vydala příkaz k zablokování videoportálu YouTube a odebrala celostátní licenci televizní stanici Kanaltürk, která je k premiérovi kritická.
Erdogan boj s internetovými platformami zdůvodňuje tím, že zveřejňují nelegální obsah. V případě Twitteru šlo o odposlechy údajně usvědčující z korupce osoby blízké vládě. V případě YouTube o údajnou nahrávku ze setkání vysokých vládních představitelů, kteří debatovali o případném vojenském zásahu v Sýrii. Kabinet však dlouhodobě kritizuje také fakt, že lidé využívají sociální sítě ke svolávání protivládních protestů.
