Úřad Evropské komise pro zkoumání veřejného mínění udělal v červnu - během vrcholící uprchlické krize - rozsáhlý průzkum, jak se občané jednotlivých členských států unie dívají na příslušníky menšin. Obzvláště výsledky pro Česko nevypadají vůbec dobře a k přístupu k Romům či muslimům jsme mezi špičkou nejméně tolerantních států.
Migranti jsou tady, láká na nákup zbraní obchod. Rasismus tím prý nepodporuje |
Odborníky však čísla příliš nepřekvapují. „Nálady jsou pořád horší. Nejvíce tomu teď přispívá uprchlická krize. Lidé se začínají bát odlišných lidí obecně, i když většina uprchlíka či muslima nepotkala,“ komentoval výsledky průzkumu Lukáš Houdek z projektu HateFree.
Češi naprosto propadli v toleranci k minoritám a sexuálním menšinám. Velmi spokojen s Romem jako kolegou v práci by bylo jen 29 procent dotázaných. Pokud by si jejich ratolest přivedla Roma jako partnera, kladně by to vnímalo ale už jen 11 procent lidí. V tomto specifickém vztahu patří Čechům dokonce prvenství. Lepší vztah k romské minoritě mají i na Slovensku.
Velmi spokojeno by bylo v Česku s romským kolegou jen 29 % lidí - nejméně z celé EU.
Podle ředitele sdružení Romea Zdeňka Ryšavého se obraz Romů za poslední roky nezlepšuje - možná se dokonce i horší. Zásadní roli v tom mají hrát především média. „Často jsou Romové vykreslováni jako kriminálníci a příživníci. Tento trend pak zneužívají i politici napříč stranami a Romové se v jejich vyjádřeních často stávají příčinou všech neúspěchů,“ komentoval čísla.
Jen 11 % Čechů by bylo spokojeno, kdyby jejich dítě mělo milostný vztah s Romem. Vadil by však i asiat či osoba tmavé pleti.
Vadí muslimové i buddhisté
Diskriminační pohled na Romy ale není podle průzkumu jediný problém. Češi jsou netolerantní i k náboženským menšinám. V tuzemsku by nepříklad jen 27 procent lidí nevidělo nic problematického na práci s muslime - číslo je opět nejnižší v celé EU. A jen 12 procentům by pak nevadilo, kdyby s vyznavačem islámu mělo romantický vztah jejich dítě.
Muslimové a budhisté by vadili mnohým Čechům i jako pracovní kolegové.
Podle aktivisty a kandidáta zelených do Evropského parlamentu Šádí Shanaáha poslední průzkum jen potvrzuje aktuální negativní nálady v Česku. „V minulých průzkumech se ukázalo, že Češi nemají v lásce dokonce ani své sousedy, snad kromě Slováků. Velká část společnosti nevidí dál, než za plot své zahrádky, sleduje bulvární média a v životě se s žádným člověkem z masa a kostí muslimského vyznání nesetkala,“ komentoval.
Malá zkušenost s lidmi jiné víry podle Shanaáha plodí strach. Navíc situaci nepomáhá ani nízká informovanost a kolikrát zkreslené informace o muslimech, které se objevují i v mainstreamových médiích. „Velkou vinu mají i politici, kteří se buď na vlně nesnášenlivosti přímo vozí, nebo jsou příliš vystrašení jít proti ‚veřejnému mínění‘, aniž by si uvědomili, že ho do značné míry spolu s médii vytváří,“ dodal.
Někteří Češi mají ale problém i s náboženstvím, které z historického hlediska velmi dobře znají. Až 20 procentům lidí by vadilo, kdyby jejich dítě mělo za partnera křesťana. Výsledek je opět nejhorší v celé EU. Někteří rodiče by nejásali ani z buddhistů. Spokojenost s takovým partnerem u jejich potomka projevilo jen 35 procent dotázaných.
V toleranci k lidem jiné sexuální orientace se řadíme do východní Evropy.
Méně tolerantní východ
Tolerancí vůči gayům a lesbám se pak Česká republika řadí do východního bloku Evropy. Podle dat by 22 procentům dotázaných vadilo na ulici vidět dva líbající se muže. V tuzemsku sice lidé s jinou sexuální orientací nebudí takové vášně jako například v Rusku či na Ukrajině, ale i tak většinová společnost vůči nim podle neziskové organizace Proud moc shovívavá není. „Jsme tolerantní do té doby, než se to začne týkat konkrétních osob. U nás to není o toleranci ale netečnosti vůči věcem kolem,“ popsal Štefan Novosad z mediálního oddělení nevládní organizace.
Jen 22 % Čechům by nevadil pohled na dva muže, kteří se líbají.
Jeho slova dokládá i grafické znázornění tolerance vůči sexuálním menšinám. Je na ni jasně vidět hranice mezi zeměmi východního bloku a západem. Česko se tak v statistikách řadí vedla Polska, Slovenska či pobaltských republik. O něco lépe pak z bývalého komunistického bloku vycházejí Maďaři.
Průzkum Eurobarometeru proběhl od 30. května do 8. června a zúčastnilo se ho 27 718 občanů 28 států EU. Na otázky z toho odpovídalo 1008 Čechů.
