Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

VÁLEK: Konečně pátek? Přepínám z režimu dirigent do režimu farmář amatér

Lidé

  13:24
PRAHA - Bach s Mozartem mi jistě prominou. Händel, Cavalieri, Richter, Czech Ensemble Baroque a týdenní mozaika starostí, jak budeme hrát a zpívat, o čem, pro koho a za co. Přepínám z režimu dirigent do režimu farmář amatér. Sklidím jablka, shrabu listí pod ořechem, ostatní odfoukne vítr, podežnu pod ohradou, naposled posekám trávu.

Dirigent Roman Válek. foto: Lidové noviny

Nebo už minule bylo naposled? Vylisuju jablka a založím jablečné víno na calvados. Letos nebyla úroda trnek – sláva! Děkuji Ti přírodo, že mi jednou za dva roky šetříš záda. Konečně pátek. Zima.

Na Martina zase nebyl sníh – ani husa. Obojí však náhle opožděně a vrchovatě. Sněží, mlha, bílá smrt. Bojuju s živlem ve snaze nekoupit sněžný pluh. Vždyť je sníh jen několikrát ročně. Dokud je člověk mladý, měl by sníh spíš házet a pak si více vážit domácího krbu. Cestičky ve sněhu. Nejvíce potřebné pro naše kočičí trio Hejdula, Meruňka, Lolísek. Dvě holky a mladý mikrokocouřík zejména ocení moci alespoň obejít dům.

Konečně pátek. Jaro. Všechno kvete, většinou však stromy nějak kopírují lidské osudy – čím více květů, tím méně plodů. Řežu stromy. Ty, které jsem přirozeně plánoval prořezat v podzimní víkendy. No nic, aspoň na jaře. Přiletěli horští kosi a konipas útočí na vše, co je zrcadlem jeho experimentálního leteckého stylu. Bohužel u toho neustále kálí – asi jako lemuři.

Konečně pátek. Léto. Snad jsem vyčistil traktor. Seču trávu. Večer hvězdy a Holendr desítka. Sednu si na důchodcovské místo, jež tak pravidelně zahřívám: opírám se o stodolu a užívám si světlušky. Něco šustí v lese. Srnčí máma se šťastným potomkem. Jde mi ho ukázat a tváří se jako Angelina Jolie. Ani psi ji nechtějí rušit-Basty a Monty mají co dělat s vedrem. Chřástal a vrzající koníci. Je svatojánská noc, tak jaký pátek?

Konečně pátek. Univerzal. Odcházím do stodoly. Ještě loni to byly kůrovcové stromy. Každý trám je osobnost. Cpu mech mezi trámy a myslím na stovky kolen předků, jimž to připadalo jako nám dnes mobilní telefony. Všude voní dřevo. Dřevěnice je dnes jako oživlý dinosaurus. Něco mně k ní táhne. Vše jaksi zapadá: rybí spoje, křídlová vrata, mlynářské schody a šupinaté šindely. I pes to chápe. Nechce se mu vůbec do domu. Ani mně. Těším se, až bude zase pátek.

Autor je šéf souboru Czech Ensemble baroque.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...