Nejstarší zachovaný kostel Kostel narození Páně nechal v roce 330 postavit římský císař Konstantin poté, co jeho matka Helena (zanedlouho svatá) objevila v jedné z betlémských 1 jeskyní zbytky hliněných jesliček. Podobně vědeckou metodou určila v nedalekém Jeruzalémě místo Ježíšovy smrti podle ztrouchnivělých zbytků kříže, to vše nějakých tři sta let po Mesiášově smrti.
Facky svatých mužů Poutníci líbají zlatou hvězdu, která označuje místo, kde se Ježíš narodil. Nad ní visí olejové lampy, o jejichž počet i umístění vedou mniši jednotlivých křesťanských denominací vášnivé spory. Občas si dokonce – bez kapky studu – přímo v kostele natlučou. A nemusí jít jen o lampy, poslední pranice propukla o právo kostel zametat (snad proto, že s koštětem je člověk blíž bohu!)
Zoufalá demonstrace síly Na Štědrý den v půl jedenácté dopoledne vypravují žáci zdejších katolických škol, skauti a členové náboženských spolků slavnostní 3 průvod ulicemi Betléma. Je to jejich den; jako málokterý. Ještě v roce 1970 bydlelo v tomto městě osmdesát procent křesťanů (vesměs palestinských Arabů), dnes tu žije přes osmdesát procent muslimů. Před třiceti lety stálo v Betlémě pouhých pět mešit, dnes jich je přes osmdesát.
4 Matějská v Palestině Je to smutné, ale hlavní betlémskou třídu pojmenovanou po papeži Pavlu VI. i náměstí Jesliček před hlavním chrámem ovládnou o vánočních svátcích Santové v červených kabátech. Všude okolo blikají barevné čelenky a netopýří ouška, jen si je nasadit. I na pivo a víno, které arabští křesťané pěstují v okolí města, dojde – a kde jsou křesťané, pivo a víno dohromady, tam jsou během několika hodin také opilci. Štědrý den rychle mění v kýč.
