O tom, že japonské jídlo není jen sushi, jsme se přesvědčili na vlastní kůži v nové stylové japonské restauraci Hanabi na pražském Novém Městě. Pivo tu sice nedostanete – místo toho vám nabídnou saké –, ale jestli chcete vážně nevšední zážitek, objednejte si jídlo ve stylu nabemono. Nebudete litovat.
Člověk by řekl, že Praha je japonským jídlem zásobená víc než dostatečně. Alespoň se to tak zdá, když kráčíte městem: neujdete ani pět kroků, aniž byste narazili na nějaký ten Sushi House, Sushi Bar, Planetu Sushi, Sushi Sakuru nebo Sushi Point. A jako by toho nebylo dost, sushi v krabičce se dá koupit už i v mnoha supermarketech, obyčejných obchodech, a dokonce i na benzinkách. Zdá se, že je jen otázkou času, kdy začne i ta nejzastrčenější pivnice v Praze nabízet místo starého dobrého hermoše a topinek maki a nigiri.
Jenže japonské jídlo, to zdaleka není jen sushi, a v obrovském bohatství asijské kuchyně se skrývá podstatně víc než jen japonská, čínská a thajská – tři druhy, které zatím v Praze známe. Co se týče jídla, pověst české metropole se v posledních letech sice výrazně zlepšila, přesto tu ale stále ještě nemáme kvalitní restauraci, která by nabízela jednu z nejvýznamnějších kuchyní světa – vietnamskou. Zřídkakdy narazíte i na hutné, masité a zároveň jednoduché korejské recepty. Zapomeňte na sushi Tím se dostáváme k Hanabi, nové stylové japonské restauraci na Novém Městě. Jestli ale máte chuť na sushi, jděte jinam; v Hanabi ho nedělají. Místo toho tu nabízejí nejrůznější grilovaná jídla, dále nabemono, japonskou specialitu, která se vaří v jediném hrnci, a také pár tradičních korejských receptů.
Snad nejlepším z nich je bulgogi (265 Kč), pořádná miska tenkých grilovaných hovězích plátků, zelené cibulky a žampionů s rýží, zalitá velmi sladkou, lepkavou sójovou omáčkou podobnou javorovému sirupu. Kombinace chuti hovězího a sladkokyselé omáčky připomíná americké barbecue a dalo by se říct, že výsledek je tak blízko českému leču, jak jen korejské jídlo může být.
Pokud bych ale měl něco doporučit, vyhrály by to jednoznačně pokrmy ve stylu nabemono – skutečný raison d’etre téhle restaurace. Lákadlem není jen jedinečná chuť těchto jídel, ale i způsob jejich konzumace, ideální pro rodiny a skupiny přátel. Doprostřed stolu vám obsluha postaví malý gril. Objednáte si jedno z jídel v kategorii nabemono sukiyaki nebo shabu-shabu – a číšnice ke grilu zapojí butanovou bombičku, postaví na něj masivní pánev a zapálí ho. Šéfkuchař přinese ingredience a jídlo si připravíte u stolu sami.
Pokud se rozhodnete pro nestydatě lahodné sukiyaki (490 Kč), dostanete talíř plátků z vysokého roštěnce hovězího plemene Angus, houby shiitake a hlívu ústřičnou, tofu, bok choi, čínské zelí, zelené cibulky, mrkev a listy jedlé chryzantémy. K jídlu patří i mistička se syrovým vejcem, které má host zamíchat a namáčet si v něm jednotlivá sousta. Maso a zeleninu uvaříte společně s omáčkou sukiyaki, sladkou a aromatickou směsí sóji, cukru, saké a rýžového vína. Jakmile vám připadá, že maso nebo zelenina jsou propečené, prostě si je ukradněte z hrnce, ponořte sousto do rozšlehaného vajíčka a nechte se unést do labužnického ráje. A to jsem ještě nepopsal, jak se u společného vaření budete bavit ani jak úžasně začnou jednotlivé kousky chutnat, když se začnou prolínat chutě jednotlivých přísad.
Možná se budete ptát, jestli je Hanabi vlastně vůbec restaurace, když si tam musíte uvařit sami. Odpověď ponechám na vás. Třeba ale díky Hanabi zjistíte, že jste lepší kuchaři, než byste si kdy pomysleli – zejména až vám dojde sukiyaki a přistihnete se, jak vyškrabujete poslední kapky syté omáčky ze dna hrnce. Aniž bych přeháněl, můžu říct, že večeře v téhle restauraci byla jednou z nejpovedenějších, které jsem v Praze absolvoval. Jistě ne lepší než ve Four Seasons, ale určitě zábavnější.
Kromě nabídky a la carte a pokrmů nabemono ve stylu „uvař si sám“ můžete v Hanabi zkusit i teppanyaki, tradiční japonský způsob servírování jídla, kdy jej kuchaři připravují přímo před vašima očima. Na jídelním lístku najdete také deset typických japonských předkrmů. Mně zachutnala gyotza (95 Kč), čtyři jemné těstovinové taštičky plněné směsí vynikajícího mletého vepřového a jarních cibulek, vařené v páře a pak dopečené na grilu. Dalším tradičním předkrmem jsou edemame, vařené solené zelené sójové boby (75 Kč), které se v Japonsku přikusují k pivu. Stejně jako u omáčky sukiyaki, ani zeleninových edemame, které chutnají tak trochu po zeleném čaji, nebudete mít nikdy dost. A přitom jsou tak zdravé, že by klidně ospravedlnily i další půllitr. (Zapomeňte na maki a nigiri: kdyby v mojí oblíbené hospodě dávali k pivu edemame, nikdo by mě nedostal domů.) Na pivo musíte jinam V Hanabi pivo nedostanete. Místo něj tu nabízejí luxusní rýžová vína saké (160–230 Kč za dvě deci). Jejich domácí saké (110 Kč), podávané teplé v kamenné karafě o obsahu jeden a půl deci, bylo lehké a osvěžující a dobře se hodilo ke kyselým chutím, což by obyčejné víno nesvedlo.
Když vezmu v úvahu, jak neobvyklá jídla se v Hanabi podávají – většina z nás asi není experty na nabemono, musím říct, že servírka si vedla na jedničku. Vysvětlila nám, jak se u nich objednává, jak se nabemono vaří i jak se jí. Stejně jako obsluha, i výzdoba interiéru a atmosféra je v Hanabi neškrobeně elegantní. Díky Hanabi se zaplnila další z mezer na gastronomické scéně města. Teď už chybí jen nějaká ta skvělá vietnamská restaurace (Planet Vietnam?), kde si budeme moct dát cha ca, banh xeo a skvělé pho tai. Supermarkety a benzinky se nepočítají.
gurmánská bomba ****
překvapivě dobré ***
průměr **
nic moc *
raději se vyhnout
Recenze je nezávislá, náklady platí
výhradně redakce Lidových novin.
Celkový dojem ***
Jídlo ***
Obsluha ***
Atmosféra ***
Hanabi Petrská 11 Praha 1 Tel.: 222 324 634 www.ihanabi.cz
O autorovi| recenzent restaurací Evan Rail dnes zastupuje Lauru Baranik
