Vařím intuitivně, dát dohromady recept je pak dřina, říká food blogerka

LIdovky.cz: Jak vznikl název vašeho facebookového blogu Kuře v podvazkách?
Na název Kuře v podvazkách jsme přišla jen tak během hovoru s kamarádem Honzíkem. Říkám mu - hele zrovna si tady dávám dohromady fotky všech svých gastro výtvorů a chtěla bych tomu dát nějaký název. Vzpomínali jsme na naše oblíbené reality show, u kterých se vždycky velmi bavíme: Prostřeno, Ano šéfe a Čápi s mákem.... Nevím proč, ale na myslela jsem na kuřecí vývar. Pak jsme se toho kuřete chytli a zkoušeli jsme různé variace. Honzík najednou řekl - hele ty ráda a pořád nosíš podvazky, tak co kdyby se to jmenovalo Kuře v podvazkách? A tak sem si řekla proč ne. Naše celá konverzace netrvala ani deset minut a název Kuře v podvazkách, u kterého jsem ani v nejmenším netušila, že ho bude za rok znát tolik lidí, byl na světě.

Lidovky.cz: Jak často vaříte v podvazcích?
Je pravda, že nedávno mi při jedné úžasné soukromé oslavě, kde jsme vařila, bylo vyčteno, že na sobě nemám podvazky. Velmi ráda nosím šaty a sukně a podvazky beru jako velice praktickou část oblečení, která navíc ještě dobře vypadá. Takže podvazky nosím nejen při vaření, ale téměř neustále. I doma ráda vařím v podvazcích.

Lidovky.cz: Kde berete inspiraci?
Inspiraci beru především na zahraničních webech a stránkách o vaření, ale i v časopisech a kuchařkách, které náruživě sbírám a mám je roztahané v kopičkách po celém bytě. Většinou to je tak, že spatřím recept, který mě zaujme a při vaření ho téměř pokaždé pozměním podle mých chutí, nebo ingrediencí, které mám doma, nebo mi zrovna padnou do ruky. Vařím dost intuitivně, proto mám pak problém dát dohromady přesný recept s přesnými údaji, tak aby recept byl použitelný. Teď jsem se naučila běhat po kuchyni s tužkou, notýskem, tak si všechno poctivě zapisuji.

Lidovky.cz: Snažíte se jíst zdravě? Co si myslíte třeba o raw food či frutariánství?Snažím se naslouchat svému tělu. Věřím, že když máte cit, tak přesně poznáte, co vaše tělo v danou chvilku potřebuje. Nedržím diety, ani nejsem žádný potravinový nacionalista. Snažím se jíst kvalitní potraviny a mít pestrý jídelníček. Nevybírám si, jídlo miluji jako takové. Maso, ovoce zeleninu, těstoviny, pečivo, luštěniny, ryby, mořské plody. ITatskou, francouzskou, asijskou, orientální, středomořskou kuchyni.... Nepodléhám trendům, ale ráda ochutnávám nové věci, chutě, ráda poznávám nové postupy v přípravě jídel, to všechno mi rozšiřuje obzory a také mě to inspiruje.

Lidovky.cz: Kdo první okusí vaše kulinářské výtvory?
Na to je jednoduchá odpověď. Většinou to jsou mé dvě úžasné malé děti, které se mnou také moc rady vaří. Ale také přátelé, pro které vařím s oblibou a pak klienti.

Lidovky.cz: Jaké jídlo máte nejraději?
Nejraději mám asi rybičkovou pomazánku, jak jí dělá moje mamka. Nedokážu si jí vychutnat jinak než, že si jí kousek po kousku natírám na housku, nebo na rohlík a každé sousto zapíjím teplým černým oslazeným čajem s citronem. To je pro mě asi božská mana a velká nostalgie. A také návrat do dětských let a zimních večerů, když za okny hučí meluzína a já sedím v teple u večerní pohádky a baštím tuhle dobrotu k večeři.

Lidovky.cz: Děláte mimo jiné pomerančový hummus? Prozradíte recept? A jak vás napadl?
Hummus je jedno z mých oblíbených pokrmů. Tento recept vznikl úplně jednoduše. Vařila jsem hummus pro své přátele k večernímu posezení a při přípravě jsem všimla, že mám po ruce pomeranče. A tak mě napadlo je tam přidat. Takhle vzniká většina mých receptů.

Lidovky.cz: Co vás vedlo k tomu založit blog o vaření?
Vtipné je, že já jsem si v první řadě foodblog vlastně vůbec nezakládala. V podstatě jsem ani nevěděla, co to foodblog je, nikdy sem se o to nezajímala, a ani ve snu by mě nenapadlo, že za nedlouho budu označovaná za foodlogerku. Všechno to mělo vlastně přirozený průběh. Vařila jsme téměř každý den, a velmi mě bavilo výtvory stylizovat a fotit. Pak jsem fotky házela do alba na mém soukromém facebookovém profilu, které se jmenovalo Nininy dobroty. Čím dál tím častěji se mi stávalo, že mě přátelé žádali o rady a o konkrétní recepty. Napadlo mě tedy, založit mým receptům svojí osobní stránku, aby měli moji kamarádi na Facebooku inspiraci. Začalo mě bavit o mých receptech psát, psát, kde beru inspiraci, proč, a za jakých podmínek ten daný recept vznikl, a aniž bych si to uvědomila, tak moje stránka (původně myšlená jen jako inspirace pro kamarády a pro moje potěšení) měla několik tisíc příznivců. Někdy jsem k slzám dojatá, když se zpětně kouknu, jak celé Kuře v podvazkách vzniklo, a co se za tu krátkou dobu, co můj facebookový profil o vaření existuje, už událo. Myslím, že si vlastně ani v pravé míře úspěch neuvědomuji a jen mě neuvěřitelně těší, že mohu dělat, a psát o tom, co mě baví. A obrovsky mě těší, když občas zjistím, že mohu být někomu inspirací.

Lidovky.cz: Myslíte si, že Češi jedí zdravě?
V poslední době se ukazuje trend bio a farmářských potravin. Lidé rádi chodí nakupovat na farmářské trhy, nejen kvůli atmosféře, ale chodí tam i poklábosit s svými oblíbenými prodejci a koupit si kvalitní potraviny. Vznikají trendy raw, veganská, vegetariánská bistra se zdravými pokrmy a lidé je milují. Ovšem je to velmi úzká skupina lidí z větších měst, která se o nové trendy, zdravé a šetrné stravování zajímá. Mám radost, že se zvedá podpora a obliba lokálních prodejců a farmářů. Bohužel celkově mám pocit, že český národ je ovládán nestravitelnými paskvily Ládi Hrušky a Jirky Babici a těžko říct, jestli se tato situace někdy výrazně změní.

Lidovky.cz: Kdyby vám v restauraci naservírovali jídlo, které by vám nechutnalo, vrátila byste ho?
Asi nejde o to jestli mi jídlo nechutná, nebo ne. Ale když mi v restauraci přinesou nekvalitně připravené jídlo, případně na něj čekám nehorázně dlouhou dobu, a jsem z nějakého zřejmého důvodu nespokojená, tak určitě nemám problém se ozvat, a vše v poklidu řešit s personálem.