Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vatikán blahořečil Jana Pavla II.

Svět

  9:30aktualizováno  11:50
ŘÍM - Bývalý papež a rodák z Polska Jan Pavel II. byl prohlášen za blahoslaveného. Stalo se tak na mši, kterou ve Vatikáně před zraky statisíců poutníků slouží jeho nástupce Benedikt XVI.

Gobelín z podobiznou Jana Pavla II. na Bazilice svatého Petra ve Vatikáně foto: Reuters

"Od nynějška bude nazýván blahoslaveným papež Jan Pavel II.," řekl latinsky Benedikt XVI. Slavnosti blahoslavení se účastní 86 oficiálních delegací, 22 hlav států a šéfů vlád.

V Římě bylo přes milion věřících, kněží, poutníků i turistů. Nejen na Svatopetrském náměstí, kde se slavnost koná, ale i ve všech přilehlých ulicích se tísnily tisíce lidí. Na 14 velkoplošných obrazovkách v celém městě obřad sledovali ti, kdo se nedostali do centra. Televizní přenos pak na celém světě viděly miliony lidí.

Ve Vatikánu jsou i čeští arcibiskupové Dominik Duka a Jan Graubner.

Nejrycheji blahořečený papež

Blahořečení je v katolické církvi nezbytný krok předcházející prohlášení za svatého. Aby byl člověk označen za blahoslaveného, musí církev uznat, že učinil zázrak.

"Svatý hned!"
V případě bývalého papeže bylo za zázrak označeno vyléčení francouzské řádové sestry Marie Simon-Pierre, která trpěla Parkinsonovou chorobou. Uzdravila se poté, co se její společnice modlily k Janu Pavlovi II., který v závěru života trpěl stejnou nemocí.

Proces jeho blahořečení začal velmi záhy, již měsíc po jeho smrti, a to z iniciativy Benedikta XVI. Již při jeho pohřbu na Svatopetrském náměstí 8. dubna 2005 lidé skandovali Santo subito (Svatý hned). Aby mohl být Jan Pavel II. prohlášen svatým, je třeba prokázat druhý zázrak, jehož by byl autorem.

Papež Jan Pavel II. stál v čele katolické církve bezmála 27 let. Pro většinu věřících představoval charismatickou osobnost, naplněnou životním optimismem. Pro své krajany z Polska byl navíc symbolem naděje v dobách komunistického režimu.

Během svého pontifikátu v letech 1978 až 2005 zbořil Jan Pavel II.Archivní foto Jana Pavla  II. mnohá tabu. Veřejně například vyzval křesťany, aby se omluvili Židům za to, že je po staletí jako národ odmítali a uráželi jejich vyznání. Zároveň byl historicky první hlavou katolické církve, která navštívila synagogu a mešitu.

Čtvrt století v čele církve
Ve snaze přispět k usmíření mezi stoupenci odlišných náboženství učinil Jan Pavel II. řadu omluv vůči těm, kdo v minulosti utrpěli újmu ze strany katolíků. Slova lítosti adresoval například obětem inkvizice, upálenému astronomovi Galileu Galilei či pravoslavným věřícím a vyjádřil lítost nad krutou smrtí církevního reformátora Jana Husa.

Papežovy názory se však pokaždé nesetkaly jen s pozitivními ohlasy. Terčem kritiky se stal mimo jiné proto, že odmítal ustoupit v otázce celibátu kněží, svěcení žen či v otázce antikoncepce.

Autoři: , ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!