Polovina ruského hrubého domácího produktu končí podle nezávislého ruského sdružení Advokáti pro lidská práva v kapsách zkorumpovaných úředníků. Kdyby se pokusil někdo korupční tok ze dne na den zastavit, ruský stát se zhroutí, protože na korupčních penězích je vedle úředníků závislých mnoho dalších mechanismů. To je jeden z výsledků postsovětské reality, kdy stát nedokázal zaplatit svůj úřednický aparát tak, aby mohl mít slušnou životní úroveň bez toho, aniž by bral úplatky a kradl.
Nechtěl bych se dožít toho, že to tady bude jednou vypadat jako v Rusku. Je dobře, že český úředník a další státní zaměstnanci dnes nemusí brát úplatky ani krást, aby měli přijatelnou životní úroveň. Je naprosto správné, že před několika lety se platy mezi soukromým sektorem a státem vyrovnaly a že v některých případech dokáže stát nabídnout kvalitním lidem platy, za něž jsou ochotni uvažovat o tom, že vstoupí bez dalších postranních úmyslů do jeho služeb. Tak je to správně, tak to má totiž být.
Pomsta za vládu úředníků?
Výsledkem tohoto normálního stavu je, že český stát začal solidně fungovat. Že na úřadech nemusí občan stát zbytečné fronty, že jsou úředníci milí, zdvořilí, že si své práce a výhod z ní plynoucích váží. O kvalitě českých „úředníků“ svědčí i to, že jejich více než rok fungující vláda přes naprosto rozložený český parlament a do krve rozhádanou politickou scénu udržela tuto zemi v nejtěžším roce od listopadu 1989 v chodu. A provedla české občany hlubokou světovou krizí bez zásadní újmy.
Místo ocenění jako by následovala „pomsta politiků“, kteří si z českého úředníka a českého státního zaměstnance udělali otloukánka vládních úspor a potažmo téměř viníka nesnází, v nichž se ocitnul rozpočet. Když se totiž mluví o úsporách, tak od ministrů Nečasovy vlády slyšíme v různých obměnách větu - musíme ušetřit, ale nebojte, škrtneme úředníkům.
Možná to až tak drsné nakonec nebude, ale některé propočty, podle nichž úředníci mohou přijít ne o desetinu, ale pětinu či třetinu svých příjmů, vypadají až nesmyslně. Navíc s oním zdůvodněním -nic se neděje, normálních lidí se to netýká, to jsou jen „ti úředníci“.
Nepatřím k lidem, kteří na české úředníky nadávají. Možná jsem měl štěstí, ale já se na úřadech opravdu většinou setkal s milými lidmi na svých místech, kteří hledali řešení problémů, kvůli nimž jsem přišel. A ne důvody, proč něco nejde.
Čeští úředníci jsou v průměru jedni z nejschopnějších Potkal jsem také pár úředníků, kteří byli dokonce workoholiky, s báječným zaujetím pro problém, jejž řešili - například když se dojednávalo odškodnění českých obětí nacismu. A nedělali to kvůli odměně, ale prostě proto, že jim opravdu šlo o věc. S takovými lidmi bylo radost mluvit i spolupracovat, byť mají v kolonce zaměstnání také napsáno „státní úředník“.
Měl jsem také skutečnou radost, když se do státních služeb hlásili mnohem lépe placení mladí Češi a z Bruselu se vraceli kvůli českému předsednictví do Prahy. A byl jsem smutný s nimi, když se celé české předsednictví zhroutilo, a naštvaný, když se pro ně potom nenašlo v české státní správě téměř žádné slušné místo.
Samozřejmě bych si vzpomněl i na opačné příklady úředníků. Ale díky tomu, že jsem část z minulých dvaceti let prožil i jinde než v České republice, mohu konstatovat, že čeští úředníci jsou ve svém průměru jedni z nejschopnějších, nejmilejších a nejméně úplatných, jací se ve střední Evropě vyskytují. A díky českému nadání i improvizaci jsou často dokonce lepší než ve světě uctívaná německá byrokracie a mnohé problémy řeší pružněji, rychleji a lidštěji.
Dobrý úředník - základ státu Svých podle mého přesvědčení většinou kvalitních a dobrých úředníků a státních zaměstnanců si však tato vláda, tento stát neváží.
Jinak by na ně nepřenesla tíhu škrtů, ministři by o nich nemluvili s takovým despektem a nestavěli se k jejich dalšímu osudu stylem, že čím více jich odejde, tím vlastně lépe. Pracovali byste vy u firmy, která by se k vám takto chovala? Já osobně ani minutu.
Dvě desítky let trvalo, než začali do státní správy přicházet znovu kvalitní lidé a než povolání „státní úředník“ přestalo být ostudnou nálepkou a mizerně placenou prací. Teď však mají být obětními beránky, kteří mají za ty ostatní převzít hlavní tíhu úspor. To je nejen nefér, viníky špatného stavu státních financí jsou v prvé řadě politici, nikoli úřednický aparát, ale je to i krátkozraké. Když už se musí na úřednících šetřit, měl by se jim stát aspoň omluvit a snažit se jim to nějak kompenzovat, třeba zvýšením zaměstnaneckých jistot.
Protože platí, jaké budeme mít úředníky, takový budeme mít do velké míry i stát. Když dopustíme, aby dnešní rozpočtovou mizerii zaplatili za nás všechny naši úředníci, brzy to pocítíme na vlastní kůži. Při prvním jednání na úřadě.
Nevím jak vy, ale já bych v Rusku s ruskými úředníky žít nechtěl. Už jenom proto, že úplatky dávat neumím a moc nerad bych se to na stará kolena učil.
***
Český stát si svých úředníků a zaměstnanců neváží. Já bych u takové firmy nepracoval ani minutu.
O autorovi| LUBOŠ PALATA, redaktor LN
