De Oliveira má na svém kontě kolem padesátky filmů, ten první vznikl v roce 1931 ještě v éře němých filmů. Mezi jeho nejznámější snímky patří Aniki-Bóbó z roku 1942, který podle filmových historiků započal éru neorealismu, dále Abrahámovo údolí, Božská komedie, Vracím se domů či Porto mého dětství.
Svůj první celovečerní film Aniki-Bóbó natočil v roce 1942. Filmu se věnoval i ve věku přes sto let; v roce 2012 například natočil film O Gebo e a Sombra. V roce 1985 a znovu v roce 2004 získal Zlatého lva za přínos světové kinematografii. Za svůj film La Lettre byl v roce 1999 oceněn cenou poroty na filmovém festivalu v Cannes.
Ještě loni se aktivně věnoval filmové tvorbě - rozjel nový filmový projekt s názvem O Velho do Restelo (To staré z Restela). V něm se inspiroval osobností z jedné epické básně, kterou napsal v 16. století portugalský básník Luís de Cames, jehož umění verše bývá srovnáváno se Shakespearem. Vypráví o velkých objevech portugalských mořeplavců.
Více čtěte zde: |
Kromě mnoha ocenění převzal v roce 2006 cenu za přínos světové kinematografii na jihlavském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů. Loni v prosinci se stal velkodůstojníkem francouzského Řádu čestné legie.
