Agentura Reuters připomněla, že Suárez po smrti generála Franciska Franka v roce 1975 provedl svou zemi jedním z nejbouřlivějších období jejích dějin. Obecně se mu přisuzuje zásluha za to, že překlenul hluboké rozpory ve španělské společnosti rozdělené od krvavé občanské války v letech 1936 až 1939, po které se ujala moci Frankova fašistická diktatura.
Suárez byl členem frankistického hnutí a zastával různé vládní funkce. Po smrti diktátora jej král Juan Carlos v červenci 1976 jmenoval premiérem. Suárez, kterého v té době jako oportunistu kritizovali jak frankisté, tak socialisté, pak přikročil k politickým reformám a následně v roce 1977 vyhrál první svobodné volby ve Španělsku po 41 letech.
Nejváženější premiér od konce diktatury
Většina Španělů jej nyní považuje za velkého státníka, který dokázal hluboce rozdělenou zemi dovést k demokracii, uvedla agentura Reuters. Průzkum veřejného mínění z roku 2007 pak ukázal, že jej lidé považují za nejváženějšího premiéra od Frankovy smrti.
Během přechodu k demokracii vzbudilo v roce 1977 velkou kontroverzi Suárezovo rozhodnutí legalizovat komunistickou stranu, jejíž členy Franco pronásledoval. Suárez krok připravoval tajně během dlouhého velikonočního víkendu, dopředu se na něm ale dohodnul s exilovým šéfem komunistů Santiagem Carrilem.
Překvapivé rozhodnutí vyvolalo odpor v oficiálních strukturách a armádě, ale i mezi běžnými Španěly, jimž režim komunisty líčil jako nepřátele státu. Suárez ale pochopil, že legalizace komunistů je po letech diktatury nevyhnutelná, pokud jeho země chce být demokracií.
Španělský premiér Adolfo Suárez s americkým prezidentem Jimmy Carterem v Bílém domě. Snímek z 14. ledna 1980.
Po volbách v roce 1977 postupně Suárez oslaboval kvůli hospodářským potížím či boji s baskickými separatisty. Nakonec v roce 1981 odstoupil. V únoru téhož roku se při přísaze svého nástupce v parlamentu stal svědkem pokusu o vojenský puč. Suárez byl jedním ze třech poslanců, kteří při pohledu na ozbrojence, již vtrhnuli mezi zákonodárce, zůstal klidně sedět a nevrhl se v panice k zemi. Puč nakonec ztroskotal.
Suárez poté založil vlastní politickou stranu, ale už se mu nepodařilo zopakovat předchozí úspěchy. V roce 1991 odešel z politiky, aby se mohl věnovat rodině.
