Odborníci ve zprávě hodnotí význam plánovaných misí na průzkum planet a dalších těles sluneční soustavy. Hlavní prioritou by podle nich mělo být přivezení marsovských hornin na Zemi, protože v pozemských laboratořích je mohou vědci prozkoumat mnohem důkladněji, než zvládnou robotická vozítka.
Zpráva ovšem bere v úvahu omezený rozpočet NASA. Radí proto, že pokud se nenajdou prostředky na uskutečnění celé mise v příští desetiletce, měl by se učinit alespoň první krok: vyslat na mars vozítko s názvem Mars Astrobiology ExplorerCacher neboli Max-C, který má být vyslán v roce 2018. Robot nasbírá vzorky, které později jiná sonda vynese na oběžnou dráhu Marsu a nakonec ji další družice přinese na Zem.
Odhadované náklady jen na první krok se pohybují kolem tří a půl miliardy dolarů, ale experti věří, že by se mohlo podařit úspornými opatřeními a intenzivnější spoluprací s Evropskou kosmickou agenturou rozpočet o miliardu snížit.
Šplouchá pod ledem voda?
Druhou nejvyšší metou by podle členů expertního panelu měla být družice obíhající kolem Europy. Má potvrdit přítomnost kapalného oceánu pod ledovým povrchem, změřit tloušťku ledu a vybrat vhodné oblasti pro pozdější přistání robotické sondy. NASA tuto misi plánuje společně s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), která chce vyslat družici k sousednímu Jupiterovu měsíci, Ganymédu. Také on možná pod povrchem skrývá kapalný oceán. Náklady na tuto misi se odhadují na 4,4 miliardy dolarů.
Další velké cíle, které experti rovněž doporučili, ale s nižší prioritou, je vyslání družice a atmosférické sondy k Uranu, družice k Saturnovu měsíci Enceladu a klimatické družice k Venuši.
Vedle toho panel radí, aby NASA spolu s ESA pokračovala v přípravách malé plánované Mars Trace Gas Orbiter, která má pátrat po zdroji metanu, který byl detekován na rudé planetě. Startovat má v roce 2016.
Na závěr zpráva přidala seznam středně velkých misí, mezi něž patří přivezení vzorků z povrchu komety, z kráteru na jižním pólu Měsíce, kde by se mohla nacházet zmrzlá voda, atmosférická sonda na Saturnu, mise k tzv. trojanským asteroidům, které obíhají po stejné dráze jako Jupiter, a přistávací sonda na Venuši.
Kolik misí se podaří realizovat, záleží na rozpočtu NASA v příštích letech. Panel doporučuje, aby se v případě nedostatku financí raději odložily velké projekty, než aby se musely rušit malé a střední mise.
