PRAHA Když se na trhu objevila dražší vejce s nápisem z chovu na podestýlce, udělalo sdružení Ochrana hospodářských zvířat pokus. Chtělo zjistit, zda tomu, co výrobce na obalu uvádí, lze věřit.
Aktivistka Marcela Freiová otestovala dvanáct vajec koupených v prostějovském supermarketu.
Výsledek? Dvě z nich vykazovala stopy po drátěné podlaze klece. Několik sekund po snesení je totiž odolnost skořápky malá a na vejci zůstanou stopy drátů. Když se pak nasvítí UV lupou, speciálním testovacím zařízením pracujícím s ultrafialovým světlem, jsou stopy vidět.
Ve Švýcarsku žijící Marcela Freiová se tehdy inspirovala činností rakouské partnerské organizace VgT -Spolku proti fabrikám se zvířaty. Ten se do masivní kontroly vajec ultrafialovým světlem pustil už v roce 1992. Zjistil, že zhruba čtvrtina vajec inzerovaných jako z chovu na podestýlce ve skutečnosti pochází z klecového chovu.
Rakouští aktivisté z VgT slavili úspěch. Některé supermarkety jim za kontrolu vajec začaly platit. V roce 2005 pak všechny řetězce odsouhlasily, že počínaje letošním rokem přestanou prodávat vejce z bateriových klecí (ne ze všech klecí, supermarkety si nechaly vejce z tzv. obohacených klecí - jsou větší, je v nich hnízdo a bidýlko). Ještě vstřícnější byl k aktivistům rakouský parlament. Odhlasoval, že od roku 2009 se nesmí chovat slepice v žádných klecích.
Takový vývoj je u nás zatím jen stěží představitelný. Česko dělá první krůčky k tomu, aby měl spotřebitel o životě hospodářských zvířat vůbec nějaké informace.
V západní Evropě je ale celkem běžné, že kromě bio značky pro produkty ekologického zemědělství mají svou značku také potraviny z tzv. welfarových chovů. Freedom Food v Británii či Red Master v Maďarsku oznamuje, že slepice žily na podlaze nebo ve výběhu, prasata mohla ven, dojnice z kravína na pastvu.
U nás zatím vzniklo jediné značení právě u vajec. Jen málokterý spotřebitel ale ví, že je skryto v prvním čísle kódu, který je vytištěný na skořápce. Nula znamená ekologický chov, jednička výběhový, dvojka chov na podestýlce a trojka je na vejcích od nosnic v kleci.
Zda je ale číselné označení pravdivé nebo je podobně jako v Rakousku někdy pouze lákadlem na zákazníka, těžko říci. V Česku testy zmíněnými dvanácti vejci prozatím skončily. „Kamarádská organizace VgT nám někdy kolem roku 2000 tu lupu darovala, jen jsme ji chtěli vyzkoušet,“ říká Marcela Freiová z Ochrany hospodářských zvířat. Předpokládá ale, že se takové klamavé reklamě začnou znovu věnovat.
