V jiné části obce, v areálu bývalého statku, stojí objekt, který sloužil jako sýpka, a torzo středověké tvrze. Obě stavby jsou majetkem ostravské soukromé společnosti. Sýpka byla rekonstruována před pár lety, čímž ji majitel zachránil před zborcením a následnou demolicí. Radovali jsme se, že se vlastník s vervou sobě vlastní pustil do záchrany tak vzácného objektu – plánoval zřízení místního pivovaru. Bohužel práce ustaly a uvedený záměr zůstal jen na papíru. Myšlenka to byla velmi zajímavá – prodej piva s místním názvem, posezení na nádvoří a kulturní akce na sousední tvrzi. Měla fungovat v koordinaci s akcemi na Slezskoostravském hradu. Velký elán opadl, euforie je pryč. Tvrz chátrá dál.
Práce na zřícenině tvrze a jejího nejbližšího okolí včetně vyčistění nádvoří, studny a sklepení přispěly alespoň ke zlepšení celkového dojmu. Lze předpokládat, že tehdejší šlechta měla vybudované své sídlo právě v místech dnešní vodní tvrze. Jak přecházela tvrz a veškeré nemovitosti z jednoho majitele na dalšího, přestavovalo se i sídlo šlechty dle její potřeby. Přestavby neměly charakter modernizace objektu, jak tomu bylo u jiných panských sídel. Takovým akcím se velkopolomská tvrz vyhnula. Objekt totiž sloužil k ubytování poddaných, nikoliv šlechty. Největší zásah do terénních úprav okolo tvrze učinil po první světové válce její majitel Antonín Kubíček, který na dvůr statku navezl několik metrů zeminy. Zasypal tak ochranné vodní příkopy ze tří stran a do tvrze se již nevstupovalo po mostě, ale terén byl ve výši vstupní brány. Středověký charakter tvrze tak v podstatě zůstal zachován. Mrzí nás, že se práce zastavily, ale věříme, že se i revitalizace tohoto objektu dočkáme.
Ludmila Bubeníková, starostka obce Velká Polom, SNK Naše Velká Polom
