Kdo může volit?
Volit může každý občan české republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let, totéž platí i pro případné druhé kolo senátních voleb.
Koho volíme?
Sendvič z volebních obvodů. Praha 9 jde do voleb s územím rozděleným ‚napřeskáčku‘ |
Při volbách do zastupitelstev obcí (komunální volby) lidé volí členy zastupitelstva, které obec následující čtyři roky povede. Ve většině obcí a měst se volí zastupitelstvo jedno, ve velkých městech jako je Praha, Brno, Ostrava či Ústí nad Labem, kde se město dále dělí na části či obvody, lidé volí jak do zastupitelstva města, tak do zastupitelstva městských částí.
U senátních voleb letos lidé ve vybraných okrscích volí své zástupce do Senátu. Jako každé dva roky se mění 1/3 Senátu, obsazovat se bude 27 křesel na dobu šesti let. Senátorů je celkem 81 a musí jim být více než 40 let.
Kde se volí?
Komunální volby probíhají ve všech obcích a městech České republiky, s výjimkou vojenských újezdů. Volí se ve volebních místnostech zřízených pro tento účel obcí. Každému volebnímu okrsku náleží určitá volební místnost.
Místo voleb vyhlašuje starosta, který má povinnost ve lhůtě 15 dnů před konáním voleb stanovit místo konání voleb a oznámit ho. Většinou bývá uvedeno na stránkách obce nebo na vývěsce obce. Dá se ovšem najít i pomocí tzv. Volebních map, které po zadání adresy ukáží volební okrsek, do kterého volič spadá. Podívat se volič může např. na mapu celé ČR nebo na konkrétní mapu pro Prahu.
Kdo volí také do Senátu, bude mít možnost odevzdat hlas na stejném místě, jako u komunálních voleb, pokud obec neurčí jinak. Senátní volby se konají ve 27 obvodech napříč celou Českou republikou.
Volební obvody pro volby do Senátu Parlamentu ČR v roce 2018.
Kdy a v kolik hodin se volí?
Volby do místních zastupitelstev se konají v pátek 5. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 6. října od 8 do 14 hodin.
Ve stejnou dobu se budou konat i senátní volby. V případě, že ani jeden kandidát do Senátu nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, proběhne druhé kolo o týden později, tedy 12. a 13. října, ve stejné časy.
Hlasovací lístky obdrží všichni právoplatní voliči nejpozději tři dny před volbami, tedy 2. října, do schránky. V případě, že dojde k jejich poškození nebo ztrátě anebo volič zjistí, že nemá k dispozici všechny hlasovací lístky, je možné požádat ve volební místnosti okrskovou volební komisi o vydání nové kompletní sady hlasovacích lístků nebo jedné volební listiny v případě komunálních voleb. V případě druhého kola senátních voleb volič dostane hlasovací lístky přímo od volební komise.
Jak odvolit?
Po příchodu do volební místnosti se volič musí prokázat platným dokladem totožnosti, tedy občanským průkazem nebo cestovním pasem. Na základě toho mu komise vydá úřední obálky a případně také hlasovací lístky, pokud je volič ztratil, poškodil nebo nebyly kompletní. Poté se volič odebírá do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků, neboli lidově „za plentu“, kde zakřížkuje vybranou stranu či své favority a vloží listinu do šedé obálky.
Pokud občan volí i do Senátu, pak vybere za plentou jeden hlasovací lístek pro kandidáta, pro kterého se rozhodl hlasovat a vloží ho do žluté obálky. Po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky.
Lze si vyřídit voličský průkaz?
I do Senátu ale mohou lidé volit mimo své bydliště pouze pokud si dopředu zažádali o voličský průkaz na obecním úřadě v místě bydliště. Žádat lze buď písemnou formou nebo osobně. Písemná žádost musí obsahovat úředně ověřený podpis a místní úřad ji musí obdržet nejpozději sedm dní před dnem konání voleb, tedy do pátku 28. září. Kdo tak neučinil, má možnost o voličský průkaz požádat osobně nejpozději dva dny před volbami, tedy do 3. října do 16 hodin.
Na voličský průkaz je možné hlasovat pouze ve volbách do Senátu, komunální volby volit v jiném místě, než kde má volič trvalé bydliště, neumožňují.
Voličský průkaz může volič využít pouze na území obvodu, ve kterém má trvalé bydliště a kde jsou zároveň letos volby do 1/3 Senátu vyhlášeny. Výjimku tvoří lidé bydlící v zahraničí, kteří na voličský průkaz mohou volit v kterémkoliv volebním obvodu, kde jsou volby vyhlášeny, čímž mohou teoreticky volit každé dva roky.
Jak se dají udělit preferenční hlasy?
V komunálních volbách může volič využít tzv. křížkování kandidátů, systém je ale odlišný od voleb do poslanecké sněmovny. V komunálních volbách má volič možnost zaškrtnout stranu i jednotlivé kandidáty, stejně jako může zakřížkovat kandidáty napříč stranami. Vždy ale musí dodržet maximální počet hlasů. Ten udává počet zastupitelů, který se v obci volí.
Příklad:
V obci X se do zastupitelstva volí 8 zastupitelů. Volič má tedy 8 hlasů, které může uplatnit. Dále v obci kandidují tři strany: A, B a C. Volič má hned několik možností:
1. Udělit křížek pouze konkrétní straně, např. Straně A, čímž strana dostane všech 8 hlasů
2. Udělit křížek konkrétní straně, např. straně A a dále zakřížkovat například dva vybrané kandidáty ve straně B a jednoho ve straně C. Tím pádem strana A získá pouze 5 hlasů, které obdrží prvních pět kandidátů na seznamu, strana B obdrží dva hlasy a strana C jeden hlas.
3. Neudělit křížek konkrétní straně, ale jen zakřížkovat kandidáty napříč stranami. Těchto hlasů však může udělit maximálně 8, jinak je jeho hlas ve volbách neplatný.
4. Neudělit křížek konkrétní straně, ale dát jí např. 3 hlasy pomocí křížků u jednotlivých kandidátů. Pokud by volič křížek straně dal, hlasy získají první tři kandidáti.
Z toho vyplývá, že zakřížkuje-li volič u své preferované strany jen jednoho kandidáta, dostane tato strana jen jeden hlas. Vyhrává ta strana, která obdrží nejvíce hlasů, to však neznamená, že strana získá rozhodující postavení v obci. Do zastupitelstva se dostane strana, která získá více než 5% hlasů z celkového počtu platných hlasů. Pořadí se posléze stanovuje podle počtu hlasů jednotlivých kandidátů.
Pro přeskočení výše postavených kolegů potřebuje daný kandidát získat o 10 % hlasů více, než kolik je průměrný počet hlasů pro kandidáty celého politického subjektu. Při tvorbě zastupitelstva pak záleží na domluvě jednotlivých stran, svého starostu pak zvolí ze svého středu a ne vždy to musí být nejsilnější lídr kandidátky.
Kdy je hlas neplatný?
Komunální volby: Neplatný hlas je takový, na kterém není označena ani strana, ani jednotliví kandidáti. Hlas také neplatí, pokud volič zaškrtne více než jednu stranu, dále pokud označí více kandidátů, než kolik se v obci volí zastupitelů nebo pokud svůj hlas nevloží do obálky či ho nějak poškodí.
Senátní volby: Hlas voliče neplatí, pokud na hlasovacím lístku není označena ani volební strana a ani žádný kandidát, dále pokud lístek není v úřední obálce, nebo je-li lístků v obálce více.
V obvodech, kde lidé volí do zastupitelstev i do Senátu, si musí volič dát také pozor, aby hlasovací lístky uložil do správné obálky. Šedá obálka slouží k hlasování do zastupitelstev, žlutá je určena pro hlasování do Senátu.
Kdy budou známy výsledky?
Hlasy začnou sčítat volební komise po uzavření volebních místností v sobotu ve 14:00. Výsledky pak odešlou Českému statistickému úřadu, který bude postupně zveřejňovat konečné výsledky. Ty by měly být známy už ve večerních hodinách.
